„Přivezli desetiletého chlapce s prasklou slezinou. O přestávce se se spolužáky honili po třídě, narazil na roh lavice břichem a vážně se poranil,“ vybavil si jeden ze starších případů.

„Kuriozitou je případ, kdy kluk žmoulal v puse kružítko, takovou tu nožičku s bodcem, učitelka ho napomenula, on se lekl a pěticentimetrovou součástku s jehlou spolkl. Prošla mu jícnem, žaludkem, dvanácterníkem a zabodla se v tenkém střevě. Okamžitě jsme ho operovali, dopadlo to dobře,“ popsal primář případ chlapce ze druhého stupně základní školy.

Nejvíce zraněných dětí vozí záchranáři do nemocnic v těchto dnech ze silnic a přechodů.

„Posledních pět let jsou to nejčastěji zlomeniny bérce, což přesně odpovídá výšce nárazníku auta. Nejčastější scénář je, že se dítě nerozhlédne a skočí pod auto a řidič už ani na přechodu nestihne zabrzdit,“ varuje Harvánek.

„Děti se začínají přizpůsobovat běžnému celoročnímu režimu, ale v duchu jsou stále na prázdninách a obezřetnost mají sníženou,“ dodal.

Opatrní prvňáci?

„Celoročně je nejrizikovější skupinou mládež ve věku od 12 do 14 let. Každý rok se začátkem léta varujeme před zvýšenou úrazovostí. Ta se s nástupem dětí do škol ještě zvyšuje,“ uvedla Barbara Taušová, ředitelka pražské kliniky Canadian Medical Care.

„Asi nejohroženější skupinou jsou děti druhého stupně základních škol, u nichž nejčastějším úrazem bývají zlomeniny horních končetin vzniklé z různých strkanic a pádů. U středoškoláků tolik úrazů neevidujeme, nicméně také k nim dochází a bohužel je tu i velké procento úrazů spojených s požitím nemalého množství alkoholu,“ doplnil Harvánek.

U prvňáčků podle lékařů ovšem není důvod k takovým obavám. „Možná je to překvapivé, ale u žáků prvních tříd je úrazů minimum. Spíš než při strkanicích se zraní po pádu ze židle při houpání. Ale s nástupem do neznámého prostředí se u nich může objevit pláč, noční pomočování, kousání nehtů, zvracení, bolest hlavy či břicha. Přestože se dítě může vymlouvat, aby do školy nemuselo, nelze nad tím jen mávnout rukou,“ varuje Harvánek.