Organizaci opouštějí Miloslava Kalibová, Jaroslava Skleničková a Milada Cábová. Jde o poslední tři žijící dospělé svědkyně lidické tragédie. „Na sklonku svých životů si nepřejeme, aby lidický odkaz byl předmětem její (Bobošíkové) politické kariéry. Přály bychom si, aby reprezentace Českého svazu bojovníků za svobodu byla převzata především mladou generací a těmi, kteří uchování památky na Lidice chápou jako službu a odkaz protiválečné lidskosti,” stojí v prohlášení lidických žen.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle předsedkyně kladenské okresní organizace svazu bojovníků za svobodu Gabriely Havlůjové se odstoupení žen dalo očekávat. „Už když paní Bobošíková vstupovala do lidické organizace, protestovala jsem a kritizovala jsem její xenofobní výroky,” řekla Havlůjová. Podle ní by svaz měl v dnešní době bojovat nejen proti fašismu, ale také proti rasismu a xenofobii.

V lidické organizaci svazu už několik měsíců trvají spory ohledně plánovaného památníku letcům Josefu Stříbrnému a Josefu Horákovi, pocházejícím z Lidic. Někteří lidé jsou totiž přesvědčeni o tom, že kvůli nim nacisté v roce 1942 obec vypálili. I tento spor byl důvodem, proč dosavadní předseda lidické organizace Pavel Horešovský odstoupil. Zatímco rodina Miloslavy Kalibové usiluje o vybudování památníku, on jeho vznik nepodporoval.

Bobošíková tvrdí, že do sporu o pomník Horákovi a Stříbrnému zasahovat nechce, protože to je mimo její kompetenci.

Nacisté v Lidicích 10. června 1942 zastřelili 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po skončení války se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.