Organizace rovněž upozornila, že zhruba půl miliónu lidí nemá ani životní minimum a řada z nich se blíží hranici příjmové chudoby definované  hranicí 60 procent mediánu mzdy.

Pokud by se příjmy rozdělily do deseti skupin podle výše, v nejnižší skupině by bylo 1,5 miliónu lidí, uvedla ekonomka Ilona Švihlíková. Odkázala na dřívější zjištění statistického úřadu. Pokud by se hraniční příjem pro chudobu zvedl o procento na 61 procent mediánu, do chudoby by podle ekonomky spadlo velké množství lidí.

„Rozdíl je přitom 165 korun,” upřesnila. Dodala, že i v Česku je „pracující chudoba” u lidí s nízkým výdělkem. Trpí jí prý čtvrtina pracujících žen. Podle Švihlíkové za to může nízká minimální mzda.

Odliv dividend

„V roce 2014 konečně byla přerušena recese a ČR vykázala růst, který byl ale nižší než v přecházejících obdobích. ČR v přibližování k průměru EU ztratila mnoho let. Teď je naděje, že se konvergence znovu obnoví,” uvedla Švihlíková. Podle ní se ČR ocitla „v pasti středně příjmových zemí” a vláda by měla vymyslet, jak to překonat.

Jedním ze znaků je podle Švihlíkové odliv dividend. Loni na nich z Česka odteklo 219 miliard, je to zatím nejvyšší suma. Od roku 2006 je odliv vyšší než investované částky, podle ekonomky se tak už vyčerpal „model lákání zahraničních investorů”. Dopadá to i na mzdy, i když zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně. „Narušila se proporce mezi zisky a mzdami,” podotkla Švihlíková.

Místo Romů jsou terčem imigranti a islám

Kvůli prosazování rovných šancí pro muže a ženy zavládl loni mírný optimismus, který se ale postupně vytrácí. Kabinet sice zřídil post ministra pro lidská práva, zmínil rovné příležitosti několikrát v koaliční smlouvě a programu a přijal i strategii do roku 2020, s přijetím konkrétních kroků ale váhá. Týká se to třeba volební novely s rovnoměrným zastoupením žen a mužů na kandidátkách, uvedla Veronika Šprincová.

Podobná situace podle Tomáše Tožičky panuje v oblasti lidských práv. „Prohlášení k podpoře lidských práv uvnitř ČR i navenek byla příslibem, bohužel zůstala jen v rétorické rovině,” uvedl. Vláda například uváděla, že ČR chce lidem v tísni pomáhat hlavně v jejich zemích. Do rozvojové pomoci putuje 0,11 procenta HDP, a ne 0,33 procenta, jak se Česko při vstupu do EU zavázalo, dodal Tožička.

Podle zprávy přibývá nesnášenlivosti, jen nenávistné výpady vůči Romům vytlačila islamofobie a téma migrace.

Social Watch
Mezinárodní síť Social Watch vznikla v roce 1995. Chce dohlížet na dodržování závazků, které státy přijaly na konferencích OSN o chudobě a o ženách. Zastřešuje několik stovek organizací a institucí z desítek zemí. Členové se zaměřují na boj s chudobou, rasismem a diskriminací, na ochranu životního prostředí či na hájení lidských práv. Českou koalici Social Watch tvoří devět organizací – Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost, Eurosolar, Educon a Alternativa 50.