Zatímco australský příběh měl pro postiženého chlapečka dobrý konec, protože si ho nechala náhradní matka, ten v Česku skončil v dětském domově.

Dnes už je tomuto chlapci rok a kvůli vrozeným vadám, epilepsii a ochrnutí, ho nechtěli ani manželé, z jejichž vajíčka a spermie vzešel, ani náhradní matka, která se ho vzdala hned v porodnici.

Video

Expirované video

Postiženého australského chlapečka si nechala náhradní matka. Záběry ze srpna 2014

Zdroj: Reuters

Na případ upozornila v srpnovém vydání odborného časopisu Moje gynekologie lékařka z uherskohradišťské nemocnice Markéta Pektorová. Případ publikovala s cílem rozproudit odbornou debatu nad etickou otázkou náhradního mateřství u nás a práv takto narozených dětí.

Tato metoda není nijak legislativně zakotvená, jedinou zmínku obsahuje občanský zákoník, který však pouze řeší, že je možné v případě náhradního mateřství osvojení dítěte mezi příbuznými. Zakázané je však jasné kupčení s náhradním mateřstvím.

Veškerá práva má biologický otec

Biologický otec je od začátku napsaný jako otec dítěte, takže má veškerá práva a po porodu si dítě může převzít. Biologická matka musí požádat o jeho osvojení. Náhradní matku si vybrali sami.

V praxi to funguje tak, že biologičtí rodiče náhradní matce platí (oficiálně) jen zdravotní náklady a vyšetření. Náhradní matka má na dítě všechna práva, kterých by se po porodu měla vzdát. Pokud tak neučiní a dítě si nechá, biologičtí rodiče s tím nic neudělají a dítě nevybojují.

Přestože v Česku se takto ročně narodí desítky dětí, tento případ z Uherskohradišťska se vymyká. A zřejmě je to u nás vůbec poprvé, kdy se takto narodilo dítě, a pak ho nikdo nechtěl.

Náhradní matka trpěla epilepsií

Jak Právo zjistilo, původními biologickými rodiči jsou čtyřicetiletí manželé z jižních Čech. Žena nemohla otěhotnět přirozenou cestou, protože jí chyběla děloha. Měla ale zachované vaječníky a její muž měl zdravé spermie. Díky tomu mohli podstoupit cyklus umělého oplodnění, které je hrazené zdravotní pojišťovnou.

Jako náhradní matku si vybrali lehce mentálně retardovanou pětatřicetiletou matku jednoho dítěte z Uherskohradišťska, která byla v té době svobodná. Spolu s ní přišli loni do zlínského centra reprodukční medicíny.

„Ošetřující lékař byl nejprve proti. Náhradní maminka totiž trpěla epilepsií. Po čtyřech návštěvách ale podlehl jejich tlaku a poté, co přinesli potvrzení od ošetřující lékařky, neuroložky, že je žena zcela bez epileptických záchvatů, je schopná gravidity i odnosit dítě, do programu ji zařadil,“ vysvětlil Právu ředitel centra David Rumpík.

Interrupci prý nestihla

Embryo se uchytilo a žena otěhotněla. Problém nastal až později. Žena odmítla zpočátku těhotenství genetické testy, které by mohly odhalit, že s plodem není něco v pořádku. Také začala mít často záchvaty, kvůli kterým jí lékaři zvýšili dávky léků na epilepsii. Jestli měly na vývoj plodu nějaký vliv, těžko říct.

Ve druhém trimestru těhotenství, konkrétně v 23. týdnu, lékaři pomocí ultrazvuku definitivně odhalili, že se dítě nevyvíjí, jak má. Nalezli vrozenou vadu nohou i páteře. „Od zlínských genetiků měla doporučení k přerušení těhotenství,“ popsal Rumpík. Jenže termín na ukončení těhotenství žena už nestihla. Údajně tvrdila, že byla časově zaneprázdněná.

Lékaři mohou provést interrupci do konce 24. týdne těhotenství. Je to ale výjimka pro případ genetických vad plodu, jinak mohou uměle přerušit těhotenství jen do konce 12. týdne. Právě v ten okamžik se manželé dítěte vzdali. Náhradní matka chlapečka donosila a porodila.

Nevhodná náhradní matka

Stejně jako biologický otec souhlasila s jeho umístěním do ústavu. Po narození chlapeček musel strávit měsíc na dětské klinice, kde mu operovali páteř a snažili se sádrami srovnat vtočené nožičky. Pak jej převezli do dětského domova. Vzhledem k tomu, že od narození trpí epileptickými záchvaty a má ochrnuté nohy, potřebuje nepřetržitý odborný dohled a péči.

Vyloučená také není ani mentální retardace. „Je to nešťastný případ, který se nedá zobecňovat. Doufám, že to je případ zcela ojedinělý, který se nebude opakovat, ale mělo by to být mementem,“ okomentoval včera pro Právo smutný případ Vladimír Dvořák, místopředseda České gynekologicko-porodnické společnosti.

„V tomto případě nebyla vhodně vybraná žena, která měla oplodněné vajíčko donosit. Náhradní matka by měla být vždy zcela zdravá. Na druhou stranu lidé, kteří tuto možnost využijí, by si měli předem uvědomit, že těhotenství ani porod nemusí vždy probíhat bez komplikací, a měli by vše předem řádně zvážit,“ dodal.

Selhala komunikace

S tím souhlasí i Rumpík. „Osobně tady vidím, že došlo k selhání komunikace mezi náhradní maminkou a rodiči. My jsme odkázaní na to, jakou náhradní matku si páry přivedou, nemůžeme je sami vyhledávat ani oslovovat,“ řekl.

Vysvětlil, že pokud má žena potřebná odborná vyšetření, její zdraví tomu nebrání, je příčetná a má české občanství, není důvod takovým žadatelům nevyhovět. Uvedl, že možnost náhradního mateřství jako taková by se zavrhovat neměla. „I doktoři to berou jako tragédii, je to věc, která by se dít neměla,“ uzavřel.