To funguje v Bělé a slouží pro migranty, kteří u nás nechtějí zůstat a nepožádají u nás o azyl. Nelegální uprchlíci v nich po ověření totožnosti čekají na transfer za hranice.

České úřady v případě čtyř stovek nelegálů nestihly 42denní lhůtu, během které je mají vrátit do země, kde zažádali o azyl nebo kde poprvé vstoupili na území EU. Po jejím uplynutí je musí pustit na svobodu.

Dublinský systém

Vina není na straně Česka. Potíž je v tom, že hlavně Maďarsko je uprchlíky zavalené a nestačí nebo nechce si je přebírat zpátky.

Cizinci se tak najednou ocitnou před branami střeženého objektu, který do té doby nesměli opustit. Dostanou zpátky mobil, peníze, se kterými přišli, a v ruce mají nařízení, podle kterého musejí zpravidla do sedmi dnů opustit republiku.

Policie jejich pohyb po republice nijak nemonitoruje, pouze cizinci vydá výjezdní doklad. Místo Maďarska, kam by se měli vrátit, však valná většina zamíří do Německa. „Je potřeba říct, že opravdu 99 procent jich jde do Německa, což je pro ně cílová země,“ vysvětlil Právu ředitel cizinecké policie Milan Majer. Jedná se hlavně o Syřany, Afghánce a Iráčany – většina z nich opustí ČR do 24 hodin.

Od začátku roku se Čechům podařilo vrátit jen část z 821 uprchlíků, kteří spadají pod tzv. dublinský systém. To je mechanismus zemí EU, podle kterého je možné žádost o azyl projednat pouze v jedné zemi a není možné, aby cizinec žádal souběžně o ochranu v jiném členském státě.

Když uteče, je v další zemi považován za nelegála a musí být eskortován zpět, odkud přišel. Dosud brány detenčního zařízení v Bělé opustilo v dublinském režimu 517 uprchlíků.

Readmisní smlouvy: vrácení do 48 hodin

„Sto jedna osob bylo předáno do jiných členských států Unie. U zbývajících osob menší část opustila naše území a vrátila se do země původu, část byla propuštěna z důvodu uplynutí lhůty a část z důvodu rozhodnutí soudu o ukončení zajištění,“ sdělila mluvčí resortu vnitra Hana Malá.

„Přesná čísla nemám k dispozici. Nicméně zhruba 35 osob se rozhodlo o dobrovolný návrat do země původu,“ dodala.

Další uprchlíci byli vráceni v rámci tzv. readmisní smlouvy do sousedních států. Jedná se o běžence, kteří pronikli sítem, nikde o azyl nepožádali a policie má důkazy, z jakého sousedního státu k nám přijeli.

Tito lidé stráví v detenčním zařízení zpravidla maximálně týden, většinou jsou podle Majera předáni třeba do sousedního Rakouska do 48 hodin. Od počátku tohoto roku do počátku srpna 2015 bylo zadrženo na základě readmisních smluv 265 lidí a 121 jich bylo navráceno.

Další případ je, že cizinec je zajištěn na území Česka a není známá jeho identita, nemá u sebe doklady a neví se, odkud k nám přišel. V tom případě je lhůta,
po kterou může být držen v zajišťovacím zařízení, nejdelší, až 545 dní.

„Závisí to na komunikaci s cizincem a se zastupitelským úřadem té země tady, protože se ověřuje jeho totožnost s ambasádou a vystavuje se mu tady náhradní cestovní doklad,“ popsal Majer, co všechno je nutné provést. Lhůta jeho pobytu tedy závisí na spolupráci zajištěného a úřadů.

„Jakmile je ztotožněn a je mu vydán ten cestovní doklad, tak my dokončíme správní vyhoštění a může být propuštěn třeba během měsíce nebo dvou měsíců,“ vysvětlil. Úskalím podle něj je, pokud cizinec nekomunikuje nebo o své identitě lže, pak může strávit v detenčním zařízení až rok a půl.

Celkem pobývalo od začátku roku v detenčním zařízení v Bělé 141 cizinců s neznámou identitou, z nichž už bylo vyhoštěno 136 lidí.