Kdysi jeden z nejbohatších českých řádů, který má dnes jen dvacítku členů, doufá, že to je jen začátek. Ale hned v sousedství naopak se žalobou narazil.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nedávno řád uspěl u soudu v Praze 8, který rozhodl, že dům se má ze soukromých rukou vrátit státu. Pokud křižovníci uspějí i u odvolacích soudů, budou moci požádat o vydání budovy v rámci církevních restitucí.

Stát je totiž podle zákona povinnou osobu, na kterou se církve mohou s restitučními žádostmi obracet. Soukromníci, obce ani kraje vydávat majetky nemusí. Církve se proto zkoušejí domoci svého původního majetku oklikou – zpochybňují u soudů dřívější převody nemovitostí ze státu na jiné právnické osoby.

Stejný soud zároveň rozhodl v neprospěch řádu křižovníků ve věci vydání dalších čtyř činžovních domů na stejné adrese, které dnes patří pražskému magistrátu.

„Žaloba Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou byla zamítnuta,“ potvrdil Právu tiskový odbor pražského magistrátu. Oba rozsudky jsou nepravomocné a bude je přezkoumávat soud vyšší instance.

Bude muset stát platit náhradu?

Křižovníci před rokem 1948 vlastnili v Karlíně celý blok domů. V 90. letech stát čtyři domy nabídl pražskému magistrátu a jeden byl prodán soukromé osobě.

Tento dům dnes vlastní advokátní kancelář Hartmann, Jelínek a Fráňa. Pokud tito advokáti neuspějí s odvoláním, budou muset dům vrátit státu a je možné, že se poté budou se státem soudit o náhradu.

„Jedna žaloba směřuje proti advokátní kanceláři, která koupila tento dům, byť musela od počátku vědět, že jde o historický majetek řádu. To bylo i u soudu prokázáno, a proto soud prvního stupně určil, že je vlastníkem Česká republika,“ řekl Právu advokát řádu Ronald Němec.

Podle něj je zcela prokázané, že všech pět domů v minulosti patřilo křižovníkům, ale je problém dokázat, že domy přešly na obec protizákonně.

59 miliard jako náhrada

„Řád tvrdí, že přechod byl zakázaný, a obce tvrdí, že byl povolený. Křivdu jsme prokázali, nedovolenost ne. Proto budeme podávat odvolání,“ uvedl Němec.

Podle něj řád uvažuje, že domy bude dál provozovat k nájemnímu a sociálnímu bydlení. Praha 8 chtěla domy zprivatizovat. Zákon o církevních restitucích sice počítá s tím, že původní církevní majetek budou vydávat jen státní instituce, nikoli kraje, obce či soukromé osoby, ale zákon zároveň církvím dává možnost u soudu žádat, aby obecní, krajský nebo soukromý majetek byl znovu převeden zpátky na stát, pokud prokážou, že jej obce, soukromníci nebo kraje získaly protiprávně, tedy navzdory tzv. blokačnímu paragrafu z 90. let.

Za nevydané majetky přitom dostane církev 59miliardovou náhradu zvýšenou o inflaci.

Před čtrnácti dny královéhradecký krajský soud pravomocně poprvé rozhodl, že kraj musí vrátit státu areál bývalého kapucínského kláštera v Opočně. O ten teď kapucíni mohou požádat v rámci církevních restitucí.

Nejbohatší řád

Křižovníci mají rozjetých několik sporů. Řadu let se soudí o devět hektarů stavebních parcel v Praze-Ďáblicích, které měl v roce 1998 neoprávněně vydat Pozemkový fond fyzickým osobám. Tyto pozemky prodaly firmě Ďáblické rezidence, s. r. o., která chce na pozemcích postavit velký bytový komplex.

Křižovníci, kteří sídlí ve svém klášteře u paty Karlova mostu v Praze, je jediný původní český katolický řád, založila ho Anežka Česká. V minulosti patřil k nejbohatším českým řádům, po České republice vlastnil tisíce hektarů zemědělské půdy a lesů.

Hospodařil na několika statcích a vlastnil řadu činžovních domů. Po válce měl přes padesát členů, dnes okolo dvaceti.

Jenom kolem Prahy mu k 25. únoru 1948 patřilo v Ďáblicích 290 hektarů zemědělské půdy, ve Slivenci 70 hektarů půdy a v Dobřichovicích 95 hektarů zemědělské půdy a 615 hektarů lesních pozemků.

Většinou jde o zemědělské pozemky

K části majetku se již začal dostávat. Na jaře se křižovníci stali znovu majiteli dvanácti hektarů pozemků v Ďáblicích. Dalších čtrnáct hektarů dostali zpátky ve Slivenci a dvanáct hektarů v nedalekých Hlubočepech.

Ve většině případů jde o zemědělské pozemky, které leží v blízkosti rychle rostoucí nové zástavby domů, řád je chce ale zatím pronajímat farmářům.

V případě, že by se rozhodl pozemky prodat na stavební parcely, o čemž ale podle advokáta Němce neuvažuje, vydělal by řád stovky miliónů korun. Podle cenové mapy se metr čtvereční v Ďáblicích prodává nejméně za pět tisíc korun a ve Slivenci a Hlubočepech za šest a půl tisíce korun.