Hlavním důvodem pro přijetí zákona bylo zajištění chodu úřadů bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci. Úředníci budou muset prokazovat odborné znalosti, vybíráni výběrovým řízením. Stranická legitimace už nebude stačit.

Současní úředníci musí do konce srpna požádat o přijetí do služby a složit slib státnímu tajemníkovi a do poloviny příštího roku projít úřednickými zkouškami. Kdo tak neučiní, do konce roku 2017 skončí.

Potíže způsobil služební zákon stranickým funkcionářům, kteří na úřadech působili v řídících pozicích. K dnešnímu dni se museli buď vzdát funkce ve straně, odejít z úřadu, nebo získat funkci tzv. politického náměstka.

Dva političtí náměstci

Právě tato křesla politických náměstků, která služební zákon zavádí, kritizoval prezident Miloš Zeman a zákon poslal Ústavnímu soudu. Zemanovi se nelíbí, že by v úřadech mohli dál straničtí „trafikanti“ zůstávat, byť jen na dobu omezenou mandátem ministra. Soud však o věci ještě nejednal.

Řada ministrů za ČSSD, ANOlidovců považuje židle politických náměstků, které jsou ze zákona až dvě na jedno ministerstvo, za zbytečné a nechávají je prázdné. Politické náměstky má jen ministerstvo školství (od 1. 7. i Petr Hulinský – člen předsednictva ČSSD), zahraničí a kultury. Křeslo pro něj chystají i doprava, zdravotnictví (od 1. 7. místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová) a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Na každém ministerstvu sedí státní tajemník, který je pro úředníky v resortu nejvyšším nadřízeným. Jeho funkční období trvá pět let. Nad nimi ve státní správě sedí už jen „superúředník“ Josef Postránecký, jehož mandát je šestiletý.

Vláda odbornými náměstky, kteří budou překlopeni do služebního zákona, nešetří. Po osmi náměstcích si drží ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu Jan Mládek (oba ČSSD).