„Za uplynulý týden se počet zachycených migrantů zhruba zdvojnásobil,” uvedla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Výjimečná byla podle ní v počtu zadržených běženců noc na pondělí, kdy policie zadržela 21 nelegálních migrantů, za celý víkend jich bylo 36.

„Téměř všichni byli nalezeni při kontrole mezinárodních vlaků z Rakouska, hlavně na Břeclavsku, další větší skupina v Praze a také v Pardubicích,” řekla k víkendu.

Například na pražském hlavním nádraží dopadli celníci v rychlíku Euronight Metropolitan, mířícího z Maďarska do Berlína, osm běženců, sdělila Novinkám mluvčí pražského celního úřadu Ivana Kurková. Byli to tři občané Nigérie, dva z Ugandy, jeden Syřan, a dva Pákistánci.

V Novopacké ulici v Praze zase městští strážníci objevili muže, který tvrdil, že je z Maroka a do Prahy se dostal z Bulharska. "Cestovat měl na podvozku návěsu kamiónu," řekla Novinkám mluvčí strážníků Irena Seifertová.

Ministr Chovanec ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny k migraci ohlásil, že Česko kvůli migrační krizi posiluje kontroly ve vlacích z Maďarska a na některých vybraných silnicích v příhraničí.

Posílené kontroly ve třech krajích

Opatření bylo podle Rendlové vyhlášeno ve třech krajích. V Jihomoravském a Jihočeském kvůli jejich státní hranici s Rakouskem, přes něž běženci do Česka přicházejí, a v Kraji Vysočina kvůli kontrolám na dálnici D1. Při kontrolách s cizineckou policií spolupracuje pořádková a dopravní policie.

Na zvýšený příliv nelegálních migrantů cizinecká policie reagovala větší intenzitou kontrol už koncem loňska a počátkem letoška, podotkla Rendlová.

Připomněla dříve zveřejněná čísla, podle nichž cizinecká policie do konce května v Česku odhalila 2418 nelegálně pobývajících cizinců, což bylo zhruba o 42 procent víc než o rok dřív. Nejčastěji to byli státní příslušníci Kosova, Sýrie a Afghánistánu. Mezi další národnosti, které chtěly Českem projít, patřili občané Iráku, Pákistánu, Alžírska či Somálska.

Polovina žádostí od Ukrajinců

Evropská unie nyní čelí zvýšenému přílivu migrantů hlavně přes Itálii a Řecko. Evropská komise proto navrhla kvóty, podle nichž by se měly členské státy postarat o desetitisíce žadatelů o azyl. V Česku se proti kvótám postavila vláda i prezident Miloš Zeman, prosazují pomoc běžencům v jejich zemích nebo uprchlických táborech. [celá zpráva]

Česko je pro uprchlíky hlavně tranzitní zemí a v rámci EU patří k zemím, kde žádá o azyl méně uprchlíků. Za prvních pět měsíců letošního roku požádalo o mezinárodní ochranu 679 cizinců, což je o 286 více než za stejné období loňského roku.

Zhruba polovinu tvořily žádosti občanů Ukrajiny, následovali žadatelé z Kuby, Sýrie a Vietnamu. Za celý loňský rok požádalo o mezinárodní ochranu v tuzemsku 1156 lidí.