Bechtěrevova nemoc je zákeřná, napadá hlavně mladé lidi a je pro ni kromě zánětlivé bolesti typické, že se páteř stává stále méně ohebnou. Pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit a u pozdního stadia páteř nabývá charakteru zakřivené tuhé tyče. Může se objevit i bolest hrudníku a také chronická těžká únava.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„U mě nemoc začala v dubnu roku 2011. V té době jsem se zúčastnil jako týmový kustod turnaje zdravotnických záchranných služeb v ledním hokeji. Během krátké doby jsem začal mít velké bolesti hlavy a krční páteře. Přisuzoval jsem je ale střídání teplot na zimním stadiónu a venku. Stav se však zhoršoval a cestu domů do Brna jsem absolvoval už pod analgetiky,“ vypráví Tomáš Janeček.

Po návratu domů mu otekl palec na pravé noze, ale o úraz nešlo. Následovala další vyšetření a zhruba po měsíci již nebyl schopen zvládat každodenní péči o sebe a byl hospitalizován v Úrazové nemocnici Brno. Pak se dostal na revmatologii ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně do péče lékařky Leony Procházkové.

Propadal depresi

„A ta zjistila mou diagnózu. Zněla – ankylozující spondylitida, laicky řečeno Bechtěrevova choroba,“ vzpomíná Janeček. „Ihned jsme zahájili léčbu a mně začalo malé peklo v podobě kortikoidů a podobných dobrot. Terapie ale nezabrala. Potýkal jsem se s neuvěřitelnými bolestmi, které se dařilo tlumit pouze opiáty. Propadal jsem do letargie a deprese. Vždyť zlepšení bylo v nedohlednu,“ svěřuje se dnes usměvavý a skvěle se pohybující Tomáš Janeček.

Když mu bylo nejhůř, byl zařazen do programu biologické léčby. To je nejnovější léčba, která je schopna ovlivnit jak postižení skeletu, tak i kloubní záněty a záněty úponů šlach.

„Dostal jsem první dávku a čekal. Den, dva, tři a stále nic. Už jsem propadal zoufalství. Čtvrtý den jsem se probudil téměř bez bolesti. Otoky byly na první pohled menší, mohl jsem si sám dojít na toaletu a do koupelny. I jako ateista a školený zdravotník jsem si říkal – zázrak,“ svěřuje se Janeček.

Léčba ve 29 centrech 

Od té doby si sám aplikuje injekce každých 14 dní a je bez problémů. Má dvouletého syna, se kterým jezdí na kole, chodí na procházky a je rád, že může dělat tak nádherné, obyčejné věci. Přesto se ale rychleji unaví, občas se cítí vyčerpaný.

„Kdyby nebylo biologické léčby, už bych tu určitě nebyl,“ říká Janeček. Doktorka Leona Procházková dodává, že biologická léčba se podává pacientům ve 29 centrech v ČR a terapie umožňuje většině pacientů návrat do plnohodnotného života.

„Je účinná i v raných stadiích onemocnění, proto je včasná diagnostika tak důležitá. Lidé by neměli bolesti zad, které trvají déle než tři měsíce, podceňovat,“ tvrdí lékařka.