Na vině je podle nich nejspíš orkán Niklas, který se na přelomu března a dubna prohnal střední Evropou a zasáhl i Česko. Čerstvě nakladená vejce zřejmě sfoukl.

„Z patnácti hnízd je skoro polovina prázdných. I když jsme tam na jaře zaznamenali pohyb dospělých ptáků, nevyvedli žádná mláďata. Jediné vysvětlení je, že vejce vyházel silný vítr,“ řekl Právu ornitolog Jakub Mráz, který monitoruje orly na Třeboňsku, kde jich žije nejvíce.

Ještě hůř na Plzeňsku

Že to má na svědomí příroda, dokazuje Mráz i na tom, že čtyři hnízda vítr značně poničil. „Už jsme něco podobného v minulosti zažili. Tohle se nedá nijak ovlivnit,“ uvedl.

Tam, kde se mláďata přece jen vylíhla, byla maximálně dvě v hnízdě. „Pamatuji roky, kdy jsem na pěti místech napočítal po třech mladých. To bylo ale skutečně výjimečné,“ dodal Mráz.

Horší situaci hlásí ochránci přírody na Plzeňsku. „Z šesti sledovaných hnízdišť jsou obsazena jen dvě, a to na Klatovsku a jižním Plzeňsku. Celkem tady přišli na svět jen tři ptáci,“ konstatoval vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Orel si podle Makoně staví hnízda v korunách vysokých stromů, které mají ve větru obrovské výkyvy.

„Jakmile samice na vejcích nezůstane sedět, je velká pravděpodobnost, že se vykutálejí mimo hnízdní jamku. Našli jsme je třeba zachycená v klacíkách okolo hnízda,“ sdělil Makoň.

Zdravotní policie

Potvrdil ale dobrou zprávu – populace orla mořského je v Čechách na vzestupu.
„Má tady dostatek potravy. Vyhovují mu rybníkářské lokality, protože loví především ryby. Funguje ale taky jako zdravotní policie. Likviduje mršiny, naučil se sbírat sraženou zvěř při silnicích nebo železnicích,“ vysvětlil Makoň.

To ale s sebou nese i rizika. „Řádu ptáků jsme našli uhynulých nebo těžce zraněných po střetu právě s autem nebo vlakem. Evidujeme i několik případů, kdy orel pozřel otrávenou návnadu,“ uzavřel Makoň.

V ČR běžně hnízdil tento obrovský dravec s rozpětím křídel až 2,5 metru do druhé poloviny 19. století, kdy byl postupně vyhuben a na téměř sto let úplně zmizel. První úspěšné opětovné zahnízdění prokázali ornitologové až v roce 1986 na Třeboňsku.

V následujících letech se počet hnízdících párů postupně zvyšoval a v současné době je jich evidováno okolo stovky.