U některých typů škol se podle ministra prokázal trend, že existuje obrovská propadovost. Na gymnáziích u testů neuspělo jen 1,7 procenta středoškoláků, střední odborné školy ovšem hlásí neúspěšnost 17,3 procenta. Ještě hůře jsou na tom učiliště (33,1 %) a největší propad byl na nástavbách, kde testy neprošlo 43,6 procenta studentů. Všechny údaje se týkají těch, kteří maturitu skládají poprvé.

KOMENTÁŘE DNE:

Úměra je prostá, více zbraní znamená více mrtvých  - Pomůže ozbrojené obyvatelstvo zabránit střelcům typu Stephen Paddock, či naopak? - Čtěte zde >>

„Nejhůře dopadl test z matematiky, propadlo u něj 24 procent středoškoláků,“ řekl Chládek.

Problémy byly i u testů z německého jazyka, neudělalo je 19,8 procenta studentů. „Dobře dopadl český jazyk, ve kterém neuspělo pouze 6,5 procenta, a angličtina s 6,3 procenta,“ dodal Chládek.

Ministerstvo chce nyní zjistit, jaké důvody vedou ve zmíněných případech k tak vysoké neúspěšnosti. Podle Chládka stojí za zamyšlení, zda je nutné, aby měli studenti učňovských oborů maturitu.

Oběd za dva a půl miliónu

Z testů také vyplývá, že studenti lépe zvládají uzavřené otázky, kde vybírají z několika možných odpovědí. Podle Chládka mají naopak dlouhodobé problémy s otevřenými otázkami, v nichž nemají na výběr a musejí napsat vlastní odpověď či výpočet.

„Student se nabifluje, ale už neumí s informací pracovat a použít ji. Nejde jenom o zkoušky, ale o fungování v životě. Pokud člověk neumí informace uplatnit, je to špatně. Měli bychom jít směrem logického uvažování a příkladů z praxe,“ řekl novinářům.

Chládek tvrdí, že za neúspěchem u testů z matematiky stojí špatná kvalita výuky na druhých stupních základních škol. „Musí se zlepšit kvalita výuky na druhém stupni, měla by probíhat zábavnou formou,“ prohlásil s tím, že ho zaráží, že děti nemají představivost.

„Když se u přijímacích zkoušek na střední školu nikdo nepozastaví nad tím, že mu výsledek příkladu vyjde, že za oběd zaplatí dva a půl miliónu korun, protože zapomněl udělat desetinnou čárku, je někde chyba,“ řekl Chládek.

Povinná matematika?

Testy se stejně jako písemné práce psaly od 4. do 11. května. Na řádný termín se přihlásilo 74 714 středoškoláků, což bylo asi o 5500 méně než před rokem.
Všichni maturanti museli psát test z češtiny. Jako druhý předmět si mohli vybrat mezi cizím jazykem a matematikou. Tu si vybralo pouhých 30 % studentů, ostatní dali přednost cizímu jazyku.

Ministerstvo však plánuje, že do budoucna by maturita z matematiky měla být povinná. „Minimálně na gymnáziích by měli studenti maturovat z matematiky, češtiny i cizího jazyka. To je nezbytné minimum,“ uvedl Chládek.

Výsledky do 18. května 

Ředitelé škol musejí žákům výsledky didaktických testů sdělit nejpozději v pondělí 18. května. Od tohoto dne až do 10. června se mohou na jednotlivých školách konat ústní zkoušky. Výsledky písemných prací se žáci dozvědí postupně do 29. května, vždy se tak stane před začátkem ústních maturit v dané třídě.

Neúspěch při prvním pokusu o složení maturitní zkoušky zdaleka neznamená, že středoškolák zůstane bez maturity a jeho studium vyjde vniveč. Každý má totiž ještě možnosti dvou opravných zkoušek.

Podle údajů Cermatu se od zavedení státních maturit v roce 2011 počet studentů, kteří nesplní požadavky ani po opravných pokusech, pohybuje na úrovni přibližně osmi procent.

„Ani tito neúspěšní maturanti však nemají zavřenou cestu k maturitnímu vysvědčení nadobro. Mají možnost se opět přihlásit ke středoškolskému studiu s maturitní zkouškou a v závěrečném ročníku si mohou opět podat přihlášku k řádnému termínu maturitní zkoušky," doplnil Cermat.