Masa sněhu chatu minula o deset metrů, sklouzla do koryta potoka a vyjela do protisvahu. „Seděli jsme zrovna před chatou, když jsme zároveň slyšeli hukot a viděli padat lavinu. Bylo šest minut po druhé hodině. Utekli jsme do chaty a volali Horskou službu. Asi dvě hodiny před pádem laviny jsme viděli stoupat nahoru jednoho snowboardistu a dvojici skialpinistů,“ vyprávěla skupina studentů z Děvína.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Trojici osob, která se podle svědků před neštěstím v místě laviny pohybovala, čeští a polští záchranáři s pomocí vrtulníků do úterního večera neobjevili. Lavinu do pozdního večera pročesávala v rojnici metr po metru osmdesátka záchranářů se speciálně vycvičenými lavinovými psy. Akce skončila po 18. hodině.

Pátrání ve středu pokračovalo, záchranáři ale v laviništi nikoho nenašli.

Lavina v oblasti Modrého dolu má asi kilometr

Lavina v oblasti Modrého dolu je velká asi kilometr.

FOTO: společnost/amsos.cz meteorologická Amatérská, ČTK

Šance na možnou záchranu života byla však už v úterý večer minimální. Člověk obvykle vydrží pod lavinou čtvrt hodiny.

Lavina se prohnala jen kousek od chaty Děvín

Lavina se prohnala jen kousek od chaty Děvín.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

"Reálná šance záchrany života člověka pod lavinou je patnáct minut. Kritická hranice se pohybuje podle aktuálních podmínek okolo pětačtyřiceti minut," upřesnil náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš. Modrý důl patří k obzvláště nebezpečným lavinovým svahům. „Jeho dolní částí sice vede zimní turistická trasa, je však mimo dosah možné laviny,“ přiblížil záchranář Pavel Jirsa.

Lavina v Modrém dole

Lavina v Modrém dole

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Čtvrteční lavina pohřbila člověka

Lavina v Krkonoších, kde stále platí třetí z pětibodové stupnice lavinového nebezpečí, naposledy zabíjela minulý čtvrtek. Masa sněhu nemající zdaleka rozměry úterní laviny z Modrého dolu pohřbila v sousední Malé studniční jámě nad Obřím dolem 28letého skialpinistu.

Trasy, kde laviny cení bílé zuby, patří v Krkonoších k vyhledávaným cílům dobrodruhů. Touha po tzv. adrenalinu leckdy předčí přirozený pud sebezáchovy.

Při pátrání pomáhali i hasiči

Při pátrání pomáhali i hasiči.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Horská služba nemůže turistům vstup do rizikových lokalit zakázat, pouze může doporučit, aby tam nevstupovali. Cesty přes lavinové svahy ohraničují varovné cedule. Pokud na tyto cedule lidé narazí a hodlají pokračovat, stačí kontaktovat Horskou službu, kde se dozvědí často životně důležité informace a možná rizika.

Tragický rok 1956

Lavina o objemu možná 14,5 tisíce tun sněhu spadla 17. března 2005 v lokalitě Labského dolu. Zdaleka však nedosáhla rozměrů obří katastrofy z 12. dubna roku 2002, kdy úbočím Studniční hory letělo skoro stopadesátikilometrovou rychlostí 280 tisíc tun sněhu.

Pády skutečně mamutích lavin zdevastovaly krkonošské svahy v březnu roku 1956. „Přesně 8. března 1956 spadly v Obřím a Labském dole a v údolí Bílého Labe laviny nemající v Krkonoších obdoby,“ vzpomíná bývalý záchranář Valerián Spusta ze Špindlerova Mlýna.

Lavina s nejtragičtějšími následky stihla Krkonoše 21. března 1968, kdy v polském Bialém Jaru zahynulo devatenáct lidí.