Obyvatelé, nadšenci historie i odborníci se proti zbourání nejstaršího historického domu v obci bouří. V Pustějově před rokem vznikla i petice, kterou podepsalo 230 lidí, což je 40 procent obyvatel obce nad 18 let. Radnice se ale hájí tím, že objekt je v již špatném stavu a ohrožuje okolí. Na jeho opravu navíc prý nesehnala peníze a nemá pro něj ani využití.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Je to naprostá neúcta ke kořenům a k tradicím. Na co si přidělávat práci, když je možné získat evropskou dotaci na demolici? Nikdo nebral v potaz to, že téměř polovina obyvatel obce je proti bourání. Vyjádřili se v petici v roce 2013,“ rozčiloval se například pustějovský patriot Oldřich Usvald. Dodal, že přitom zanedlouho budou vypsány nové operační programy, kde by se určitě našly nějaké finanční prostředky na záchranu zámečku. „Zbourat - to je to nejjednodušší řešení. Přitom jsou tam cenné klenby, trámoví a hlavně vstupní portál,“ líčil Usvald.

Pustějovský zámeček není památkou

„Největším neštěstím pro zámek je, že není veden v seznamu kulturních památek, ačkoliv by si to zasluhoval. Vždyť  Novojičínsko samotné má tak málo zachovalých venkovských šlechtických sídel a památek. Radní si vůbec neuvědomují hodnotu objektu. Místo získání dotace na demolici barokní budovy, měli vyvíjet stejnou snahu na získání dotace na její rekonstrukci,“ zlobí se na webu Hrady.cz  architekt a amatérský historik Jan P. Štěpánek.

Historický snímek zámečku

Historický snímek zámečku

FOTO: archiv Oldřicha Usvalda

Podle něj je pustějovský zámeček v poměrně velmi slušném technickém stavu.

Zámek je okolí nebezpečný

S tím však zcela nesouhlasí starosta Pustějova Tomáš Maiwaelder (ODS). Naopak. Starosta Právu sdělil, že objekt je v takovém stavu, že je nebezpečný.

„Nikoho na radnici rozhodnutí o demolici budovy netěší. Bylo to východisko z nouze. Nejde o historickou památku, ale o starou budovu, která už je v takovém stavu, že ohrožuje své okolí. Opadává omítka, ale hlavně sjíždí střecha. 10 let obec hledala možnosti, jak ji zrekonstruovat, v žádosti o dotaci na opravu jsme nebyli úspěšní. Zaplatit celou rekonstrukci si obec sama bez dotace nemůže dovolit,“ reagoval na pobouření lidí pustějovský starosta. Dodal, že radnice v této věci jednala také s památkáři a Muzeem Novojičínska.

Spolupráce s památkáři

„Jsme s památkáři domluveni, že před demolicí budou mít budovu pro sebe k dispozici. Pokud je tam něco cenného, tak to zůstane zachováno. Nestavíme se k tomu zády, avšak bezpečnost je pro nás na prvním místě,“ zdůraznil starosta s tím, že nyní musí radnice vybrat na demolici firmu. „Co by na místě po obecním domě mohlo vzniknout, to zatím netušíme. Jsme otevřeni dalším návrhům.“

Původní účel dnes na bývalém pustějovském zámku připomíná jen dochovaný pozdně barokní vstupní portál se znakem probošta, rodáka z Místku, Kazimíra Volného.

Původní účel dnes na bývalém pustějovském zámku připomíná jen dochovaný pozdně barokní vstupní portál se znakem probošta, rodáka z Místku, Kazimíra Volného.

FOTO: archiv Oldřicha Usvalda

Podle knihy Adolfa Turka 650 let Pustějova postavili letní zámek v barokním slohu v polovině 18. století augustiniáni z fulneckého kláštera. Obydlí duchovních správců tehdy mělo pouhé čtyři pokoje. Po zrušení fulneckého kláštera v roce 1784 byl zámeček přestavěn na kaplanku. Pak byl zámek využit jako fara, tělocvična a naposled jako obecní dům.