Devětadvacetiletá Klára je jednou postav projektu Hrdinové, který na internetových stránkách a sociálních sítích představuje hrdiny současnosti jinak, než jsme byli zvyklí. Neběhají po ulicích a nezachraňují vlastníma rukama lidi či psy a ani zdánlivě se neblíží komiksovým postavám.

Podle autora - Fotografa bez talentu - který svou civilní identitu tají, jsou hrdiny lidé, kteří i když dostali od života pořádně nakopáno, umí žít šťastně. Lidé, kteří pomáhají ostatním na úkor svého pohodlí nebo zisku. Přestože se k nim osud nezachoval právě vstřícně. A tím inspirují a dodávají sílu druhým.

Žloutenku zdědila po mamince

Mezi fotografiemi na jeho facebookovém profilu - Fotograf bez talentu s 13,5 tisíce fanoušky - a internetové stránce beztalentu.com se objevila i Klára. Veselá a neuvěřitelně optimistická mladá žena.

„Žloutenku jsem podědila od maminky, které prasklo slepé střevo, a infuze asi byla špatná. Těžké to bylo zvlášť v pubertě, bez sportu, protože jsem se nemohla namáhat. Samozřejmě k tomu patřila také dieta a žádný alkohol,“ vyprávěla pro Právo Klára.

Kvůli odstranění lymfatických uzlin mi začaly nepřirozeně otékat nohy a kolikrát mám obrovský problém sehnat kalhotydevětadvacetiletá Klára

Později si našla přítele a podařilo se jí otěhotnět. Nejkrásnější období života se ale brzy změnilo v noční můru. Potratila. Navíc po několika náročných operacích jí lékaři sdělili, že má rakovinu vaječníku.

„Rozpárali mi břicho od bránice k podbřišku a vybrali před stěnu břišní, slepé střevo a lymfatické uzliny kvůli šíření metastáz. Následovalo období bolestivých chemoterapií a to ostatní, co k rakovině patří. Kvůli odstranění lymfatických uzlin mi začaly nepřirozeně otékat nohy a kolikrát mám obrovský problém sehnat kalhoty, které mi padnou. Ke štíhlé postavě mám totiž nepoměrně mohutná lýtka a pořádné zimní boty už jsem neměla snad sedm let,“ svěřila se Klára.

Pobírá invalidní důchod a spolu s prací na částečný úvazek ve firmě, kde tvoří internetové stránky, její měsíční příjem činí zhruba 11,5 tisíce korun. „Kdybych neměla přítele, asi bych to nezvládla. O to víc musí pracovat on. Je skvělý,“ směje se Klára.

Šiju. Nevydělám, ale baví mě to

To však není vše, čemu se věnuje. Už jako dítě snila o tom, že bude módní návrhářkou, a když přišla rakovina, nestáhla se do sebe a tiše netrpěla. Šila. Pro sebe a své blízké.

„Praděda a prababička byli krejčí, naše babička nám od malička šila oblečení a já jsem se to začala učit v osmi letech. Snila jsem o tom, že to bude má kariéra,“ říká mladá energická žena.

„A když přišla rakovina, rodiče mi dali lepší šicí stroj a já, jak jsem byla doma, tak jsem pořád jen šila, kreslila a navrhovala. Nakonec jsem i sama uznala, že je to čím dál lepší, a začala jsem to pak prodávat přes různé internetové obchody. Neprodám toho tolik, abych si vydělala, ale baví mě to. Vždycky mi to dodávalo sílu,“ dodala. To poslední, co by na sobě dala znát, je to, s čím se musela v životě poprat.

„Mám nádherný život. Pořád sice něco řešíme, ale to jsou jen ty denní běžné problémy. Mám báječného přítele, skvělou rodinu, domácí mazlíčky, prostě není nač si stěžovat. Že mě někdo zařadil mezi hrdiny, mě vlastně překvapilo. Vážím si toho. Po zveřejnění se mi dostalo spousty krásných reakcí. Hodně lidí, kteří mě znají, se strašně divilo, co mám za sebou, protože to nevěděli. U mě to nic nezměnilo, ale pokud můj příběh někomu pomohl, jsem moc ráda,“ uzavírá Klára.