Díky tomu mohou majitelé bytů podle svých advokátů získat vlastnické právo nebo věcné břemeno k pozemkům, kterých se od počátku sporu s Andršem dožadují. Kdyby NS rozhodl opačně, hrozilo by, že se lidem vlastnické právo získat nepodaří. A navždy by ztratili možnost zřídit k pozemkům věcné břemeno.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Lidé zvolili správnou strategii

„Nejvyšší soud nyní jasně potvrdil, že obyvatelé Zeleného údolí od začátku zvolili správnou strategii, když se u obvodních soudů dožadovali rozhodování podle staré úpravy. Rozhodnutí může mít přesah i na ostatní podobné spory,“ sdělil Právu právní zástupce obyvatel Petr Novotný z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Na ceně pozemků se obyvatelé Zeleného údolí snaží s jejich vlastníkem Andršem dohodnout už přes dva roky, zatím neúspěšně. Andrš odmítl jejich nabídku stanovenou znaleckým posudkem na 3000 Kč/m2 a požaduje 7300 Kč/m2. Původně pozemky sám koupil za pouhých 400 Kč/m2. Hodnotu pozemků lidé podle Novotného navíc už dávno přeplatili, jak v měsíčních splátkách nájemného, tak v ceně bytu.

Poté, co se s vlastníky nemovitostí nedokázal domluvit na ceně, za kterou by od jeho firmy GV Reality příslušné pozemky odkoupili, začal Andrš před dvěma lety podávat žaloby na bourání některých domů. Soudy mu je však zamítly.

Rozhodnutí pomůže dalším

Nedávné rozhodnutí NS se podle Novotného týká nejen 1500 lidí ze Zeleného údolí, ale může mít dopad i na dalších stovky sporů mezi majiteli neoprávněných staveb a majiteli pozemků, na kterém taková stavba stojí.

„Nový občanský zákoník nelze v této věci aplikovat. Byla-li totiž neoprávněná stavba zřízena před nabytím jeho účinnosti, musí být její vypořádání s ohledem na zákaz retroaktivity provedeno podle dosavadního předpisu, tedy podle § 135c obč. zák. 1964,“ ocitoval Právu pasáž z rozsudku mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Upozornil však na to, že NS v rozhodnutí týkajícím se Zeleného údolí pouze odkázal na již ustálenou judikaturu, kterou podle Knötiga „není nutné měnit“.

Kdyby soudy spor rozhodovaly podle nového občanského zákoníku, měli by majitelé domů a bytů v Zeleném údolí značný problém získat vlastnické právo k pozemkům. Majitel pozemků, právník Andrš, k nim podle Novotného totiž účelově zřídil zástavní právo a za odkoupení pozemků požaduje nadhodnocené částky. K tomu se pokusil využít přechodu na nový občanský zákoník.

Soudy dosud tápaly

„Podle něj by totiž lidé už nikdy nemohli získat věcné břemeno, které by zaručilo vstup na pozemky a vyšlo je výrazně levněji než vlastnické právo. Díky rozhodnutí NS mu tato strategie naštěstí nevyšla,“ uvedl Novotný.

Obvodní soudy, které desítky sporů mezi jednotlivými obyvateli a advokátem Andršem rozhodují, se doposud v názorech na to, jakou úpravu použít, rozcházely. Nový občanský zákoník to totiž jasně nestanoví, přitom ale vztah mezi majiteli budov a pozemků od ledna 2014 podstatně změnil.

Rozhodnutí NS se tak podle Novotného zdaleka nemusí týkat jen kauzy Zeleného údolí, ale i dalších stovek případů, kdy neoprávněná stavba stojí na pozemku jiného majitele. Neoprávněná stavba je taková, která byla postavena na cizím pozemku bez právního titulu, tedy například na základě neplatné smlouvy.

Neoprávněné stavby, které byly postavené na cizím pozemku do konce roku 2013, by se tak nyní měly řídit starým občanským zákoníkem, což by podle Novotného byla podstatná výhoda pro majitele budov, protože podle nové úpravy je možnost získat vlastnické právo nebo určitou formu věcného břemene podstatně problematičtější.

Nižší soudy se musí rozhodnutím řídit

V kauze Zeleného údolí šlo o první případ, který se dostal až k Nejvyššímu soudu. Jeho názorem se obecně soudy nižších instancí musí řídit.

Projekt Zelené údolí je jedním z největších developerských projektů v ČR. Nachází se v blízkosti pražského centra IKEM a je již více než 10 let řádně zkolaudován. Developerem projektu je dnes již neexistující IPB Real. Společnost podcenila situaci s pozemky.

Toho využil právník Vlastislav Andrš, kdy část pozemků pod domy koupil. Projekt se skládá z rodinných a bytových domů, celkový počet bytů je 364 ve dvaceti bytových domech.