Právo to zjistilo při detailním mapování podnikatelské minulosti současného kancléře, jehož jméno se v posledních dnech intenzivně skloňuje v médiích kvůli nezvykle výhodnému nákupu rozlehlé vily v pražských Strašnicích za 5,5 miliónu korun.

Systém vymáhání dluhů z pokut za jízdu načerno v pražské hromadné dopravě byl v letech 2007 až 2012 poměrně složitý a figurovalo v něm několik firem. Točili se v nich Mynářovi dobří známí nebo on sám a v případě jedné společnosti právě i lidé tzv. od Rittiga, tedy spojení s jeho dvorní advokátní kanceláří MSB Legal (dříve Šachta & Partners).

Mynář jakékolivnapojení na Rittiga stejně jako už dříve samotné profitování z vymahačského byznysu pro Právo odmítl.

Ivo Rittig

Ivo Rittig

FOTO: Novinky

A jak celý systém vlastně fungoval? Zakázku v hodnotě kolem dvou miliard korun získala v roce 2007 bez výběrového řízení od Dopravního podniku společnost Tessile Dita, ta ale část pohledávek předávala dalším spřízněným a personálně propojeným firmám, konkrétně Tessile Ditta Services, Credit Management a Credit Management Services.

Akcionář jen na záskok

Ve všech zmíněných společnostech figuroval v různých funkcích až do roku 2012 Mynářův dlouholetý známý Martin Horák. Právě Horák se stal zároveň v roce 2010 na jeden rok ekonomickým ředitelem Dopravního podniku, a ocitl se tak v přímém střetu zájmů.

Samotný Mynář působil od června 2009 celkem tři roky jako místopředseda představenstva Tessile Ditta Services a v letech 2006 a 2011 vystupoval na valných hromadách dvakrát jako akcionář Credit Management. Podle svých dřívějších slov ale kancléř neměl s nákladným, a tedy i velmi lukrativním vymáháním pohledávek nic společného. V představenstvu Tessile Ditta Services byl prý jen na žádost kamaráda a přátelská výpomoc podle něj byla i za držením akcií Credit Managament. Mynář opakovaně uvedl, že na valných hromadách pouze zastupoval přítele a skutečného akcionáře (advokáta Romana Ambrože), který se jich nemohl účastnit.

Společnost Credit Management přitom až do roku 2010 sídlila na stejné pražské adrese jako další zaangažovaná firma Credit Management Services, kterou v roce 2008 ještě pod jménem Madie založili dvorní Rittigovi právníci David Michal, Marek Stubley a Karolína Babáková.

Začátkem roku 2009 pak do společnosti přišel Horák a krátce nato změnila název na Credit Management Services. Skupina Rittigových právníků v té chvíli z firmy odešla, ale nahradil ji Ferdinand Überall, který s nimi sedí v další firmě spojované s Rittigem, tedy Crowsnest Net. Ta figuruje v kauze vyvádění peněz z DP přes SMS jízdenky a působí v ní mimo jiné také Jana Šádková z kanceláře MSB Legal, která od roku 2011 působí i v Credit Management Services jako předsedkyně dozorčí rady.

Není bez zajímavosti, že Šádková čelí spolu s Michalem, Babákovou, Stubleym a také Rittigem obvinění v kauze údajného tunelování Oleo Chemical.

Mynář: Znám je jen z médií

Mynář každopádně jakékoli napojení na Rittigovy blízké striktně odmítl. „Tyto lidi znám jen z médií,“ řekl Právu bez dalších podrobností Mynář.

Už v minulosti přitom opakovaně uvedl, že v době svého působení ve firmách kolem Horáka ani nevěděl, čím přesně se tyto společnosti zabývají. Stejně tak kancléř Miloše Zemana několikrát popřel, že by peníze z pohledávkového byznysu ve skutečnosti z části končily v prezidentské kampani, jejíž financování měl Mynář na starost, či v pokladně zemanovců.

Problém je, že mezi nejštědřejšími dárci se objevili právě i lidé z vymahačských firem – kromě Horáka a Ambrože také další dlouholetý Mynářův známý a také akcionář Tessile Ditta Services a Credit Managementu Vladimír Pavlík. Ten s Mynářem figuroval i v kontroverzní kauze Petrcíle, ve které šlo o složitý proces odstátnění ostravské Nové huti.

Ale zpátky k vymahačskému byznysu – systém byl jednoduchý a výhodný pro dopravní podnik i pro zainteresované společnosti. Pokud totiž černý pasažér nezaplatil pokutu do půl roku od přestupku, odkoupila Tessile Ditta takovou pohledávku za její plnou cenu a s neplatičem se následně soudila. Právě dlužník pak musel uhradit jednak vlastní pokutu, ale také mnohatisícovou odměnu pro vymahačskou firmu.

Smlouvu vypovědělo jako nevýhodnou v roce 2012 tehdejší vedení Dopravního podniku, Tessile Ditta a další navázané firmy si za dobu trvání kontraktu podle dřívějších informací týdeníku Euro přišly dohromady na více než jednu miliardu korun.

Náhodné vazby?

Okolnosti podnikání teď bude Mynář každopádně muset vysvětlovat zejména Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ), který už rok provádí kancléřovu prověrku na nejvyšší stupeň utajení.

A právě některé nejasnosti z Mynářovy byznysové minulosti i jeho případné problematické personální vazby mohou být na cestě za klíčovou prověrkou značnou překážkou. Bezpečnostní úřad přitom podle všeho bude zajímat i nákup strašnické vily, kterou Mynář koupil za cenu samotného pozemku. Bez zajímavosti totiž v této souvislosti není ani to, že kancléř dům takto koupil od vlivného advokáta Víta Širokého, který u soudu zastupoval mimo jiné dalšího známého „politického podnikatele“ Romana Janouška.

Vila v pražských Strašnicích, kterou koupil za 5,5 miliónu korun Vratislav Mynář.

Vila v pražských Strašnicích, kterou koupil za 5,5 miliónu korun Vratislav Mynář

FOTO: Milan Malíček, Právo

Ten je řazen s Rittigem k trojici nejvlivnějších pražských tzv. kmotrů, tím třetím je podnikatel Tomáš Hrdlička, který je zase pupeční šňůrou spjat s 10. pražským obvodem, tedy tím samým, kde leží nová Mynářova nemovitost.

Tu ještě před Širokým vlastnil podnikatel Radek Luňák, který ji koupil v roce 2005 od pražského magistrátu a který ve stejném roce prodával pozemky Hrdličkovi. I toho v minulosti u soudu zastupoval advokát Široký.