Tentokrát jim nahrávají nejnovější mezinárodní hrozby, takže i část politiků nyní souhlasí s dalším pootevřením dveří do soukromí zejména podezřelých firem i jednotlivců.

Nově by se mělo týkat přístupu zpravodajců k daňovým údajům uchovávaným Generálním finančním ředitelstvím, rozšíření přístupu k bankovním účtům, které sice služby už mají, ale pouze pro případ podezření z terorismu.

Dalším oprávněním by měl být také přístup do databází účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Novelu tzv. střechového zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb podle zjištění Práva už poslal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) spolu s šéfem civilní kontrarozvědky (BIS) Jiřím Langem do připomínkového řízení.

„Má-li být naše práce účinná a úspěšná – například v oblasti ochrany ekonomiky, korupce, organizovaného zločinu a terorismu – pak v řadě případů potřebujeme znát původ a cesty velkých peněz,“ zdůvodnil pro Právo navrhované rozšíření pravomocí mluvčí BIS Jan Šubert.

V hledáčku byly podezřelé obchody

„Určitě je dobré např. ověřit údaje, které poskytli zájemci o velké státní zakázky nebo nákup státního majetku. Zjistit, o jaké peníze jde, kde vznikly. Neznalost je tady pro nás velkou komplikací,“ dodal Šubert.

Podle něj se běžní občané nebo drobní podnikatelé rozhodně nemusí obávat, že se jim tajné služby budou šťourat v soukromí. „Zdůrazňuji, že nám jde jen o velké případy, kde je vážné podezření. A navíc chceme, abychom informace získávali výhradně po předchozím povolení soudu, tedy ve stejném režimu jako u odposlechů,“ podotkl Šubert.

Zabránili by pochybným obchodům

Zpravodajci dokládají na konkrétních příkladech svou zarputilost v rozšiřování oprávnění. Pokud by prý měli šance probírat se v daňových a bankovních účtech, patrně by šlo zabránit prodeji dceřiné společnosti ČSA Air Cargo Terminal v roce 2007, kterou koupila naprosto neznámá společnost se sídlem v panelákovém bytě a vlastněná fyzickou osobou.

A další příklad zmiňovaný civilní kontrarozvědkou: Správa státních hmotných rezerv v roce 2010 uskladňovala strategické nouzové rezervy nafty v zahraničních skladech společnosti Viktoriagruppe. Její majitelé? Nezjistitelní.

Ačkoli firma slíbila vlastnickou strukturu rozkrýt, stát nemá podle zpravodajců žádný nástroj, jak případně pravost takových údajů ověřit.

„Stále přicházejí nové hrozby, a chceme-li, aby služby fungovaly, tak jim budeme muset dát širší pravomoci,“ řekl Právu člen sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). Dodal, že pokud je nedostanou, těžko lze očekávat, že budou fungovat tak, jak mají.

Přísněji v kontrole

Tejc připomněl, že stát na jedné straně třeba civilní kontrarozvědce opakovaně ubíral peníze, což vedlo k omezování počtu lidí ve službě, na druhou stranu po ní však požadoval kvalitnější informace.

Podobný názor vyslovil i zástupce opoziční TOP 09 v komisi Zdeněk Bezecný.
„Určitě to může pomoci tajným službám v naplňování jejich úkolů, které ze zákona mají,“ řekl Právu. Spolu s Tejcem ale zdůraznil, že ruku v ruce by měla být také posílena kontrola tajných služeb.

„Musí tady být zároveň přísnější kontrola nad tím, aby se získané údaje využívaly účelně,“ uvedl Bezecný.

Podle Tejce je důvod k posílení kontroly na místě už kvůli úniku nahrávek z BIS. Připustil, že na pravidlech pro posílení kontrolních mechanismů se teprve pracuje, takže obě změny se nepodaří prosadit souběžně.

„Bylo by vhodnější, kdyby se nejdřív změnila kontrola služeb, ale na druhé straně čekat další dva tři roky by znamenalo ztrátu času,“ uvedl Tejc, člen komise a současně předseda sněmovního ústavně-právního výboru.

„Půjde o to, aby tady byl systém kontroly běžný v civilizovaných zemích,“ řekl Právu premiér Sobotka. Úvahy se vedou o dvoustupňové kontrole, tedy vedle parlamentní by měl fungovat ještě orgán složený z volených renomovaných odborníků, kteří by měli šanci přímo vstupovat do činnosti tajných služeb.

Tzv. živé kauzy dnes podléhají totálnímu utajení, které nemůže prolomit ani parlamentní kontrolní komise. Mimo jakoukoli kontrolu pak stojí civilní rozvědka.
Původně měla vláda schválit změny týkající se pravomocí tajných služeb už v listopadu s účinností od poloviny příštího roku, nově ale podle legislativního plánu na rok 2015 má projít kabinetem až v březnu příštího roku a vstoupit v platnost počátkem roku 2016. Našlápnuto ke změnám měly tajné služby už za Nečasovy vlády, ale kvůli jejímu pádu novela šla ke dnu.