Jak a s jakým očekáváním jste v roce 1989 vnímala listopadové události?

Žádná očekávání jsem neměla, protože události 17. listopadu 1989 pro mě byly absolutním šokem.

Když se na tuto dobu podíváte dnes s odstupem, naplnilo se vaše očekávání?

Protože jsem byla už stoprocentně smířená s tím, že se režim nikdy nezmění, tak jsem neměla žádná očekávání.

Co vás za posledních 25 let ve vývoji České republiky nejvíce zklamalo a co naopak nejvíce potěšilo?

Mnoho událostí mě potěšilo a naopak mnohokrát jsem byla zklamána událostmi v naší zemi, ale můžeme se těšit osobní svobodě, říkat, co máme na jazyku, a kdo na to má, tak může i cestovat po světě.

Co byste České republice popřála do příštích 25 let?

České republice bych popřála, aby se v rámci EU co nejdříve a co nejvíce přiblížila již zaběhnutým demokraciím.

Jak jste si v roce 1989 představovala svou vlastní budoucnost a jak hodnotíte svých posledních 25 let?

Dodnes jsem si neurovnala dojmy a zážitky ze sametové revoluce, byl to pro mě naprostý „zával“. Neodvažovala jsem se o své budoucnosti jakkoliv uvažovat. Nebyla jsem si ničím jistá, proto jsem si raději vzala dva roky neplacené dovolené ve Výstavbě sídlišť, kde jsem tehdy pracovala. Moji „druhou kariéru“ může hodnotit jedině publikum, ale sama mám dojem, že čím jsem starší, tím mám víc práce a že se ocitám v totálním nasazení.