Vyplývá to z poslední studie Metodologické aspekty měření postojů české veřejnosti k trestání pachatelů trestných činů, vydané v Sociologickém ústavu ČAV.

Volání po tvrdých trestech, které se celosvětově objevuje ve společnosti, je podle expertů také reakcí na sociální a ekonomickou nejistotu. Objevuje se i tehdy, když dojde k nějakému zvlášť drastickému a podle lidí zbytečnému zločinu, kterému bylo možné zabránit. To následně vyvolá diskusi v médiích, společnosti a reagovat musí i politická scéna.

Nízkým trestům nevěří

„Trest je dnes spíše pro legraci, nikdo se nebojí a nevěří, že si i malé tresty zločinci odsedí celé. V půlce trestu, když se dobře chová, jej stejně pustí na podmínku,“ řekl Právu František (70).

„Navíc se stále hovoří o justiční mafii, ve společnosti zase o tom, že se vše dá koupit. Aféry typu soudce Berky ke spokojenosti lidí také nepřidají,“ dodává.

Nadšení mezi Čechy podle studie nevzbuzuje ani to, že u soudů stále častěji padají alternativní tresty, zejména pokuty. Podmíněný trest, veřejně prospěšné práce preferuje v Česku před vězením jen třetina dotázaných.

„Když někdo zabije pančovaným alkoholem druhého člověka a dostane čtyři roky, je to absurdní. Za neplacení daní padají tresty daleko vyšší,“ řekla pětašedesátiletá Helena. „Někdy jsou rozsudky spíše pro smích,“ uvedla.

Stav společnosti je klíčem

Ženy jsou přitom vůči pachatelům trestné činnosti smířlivější než muži. Pro tvrdší tresty jsou zase častěji lidé starší. Podle expertů existuje ve společnosti řada důvodů, pro které má část společnosti tendenci požadovat vyšší tresty a vynášené rozsudky považovat zase za příliš nízké a shovívavé.

Svůj vliv má krize důvěry v systém trestní justice a nedostatek informací o podstatě trestů, upozorňují experti. Vliv mají rovněž názory, že ve společnosti si lze vše koupit, tedy i „spravedlnost“ a beztrestnost.

Společnost si neví rady

Lidé požadující tvrdší tresty mají podle studie často pocit, že kriminalita roste a společnost si s ní nedokáže poradit, i když opak je někdy pravda. Svoji roli v tom, že lidé požadují tvrdší tresty, hraje někdy nespokojenost s vlastním životem, což vede k větší touze trestat a postihovat ty druhé.

Ale jak ukazují zahraniční studie, pro tvrdší tresty jsou i lidé v dobrém sociálním postavení. Kriminalitu chápou jako určité ohrožení svého statu quo, proto požadují pro pachatele odstrašující tresty.

Pro tvrdší tresty jsou také občané, kteří v současné společnosti vidí hrozbu v rozpadu tradičních hodnot, rodiny, mezilidských svazků, tedy rozklad pořádku a práva.

Politici poslouchají nálady lidí

Ochota politiků zpřísňovat systém trestní justice v reakci na často mediálně vykonstruované přání veřejnosti bojovat proti vzrůstající kriminalitě vede k tzv. trestnímu populismu, kdy podoba trestní politiky není výsledkem racionální argumentace a diskuse expertů, ale snahy zajistit si přízeň voličů, uvádí studie.

Část lidí by ale i v Čechách upřednostňovala, kdyby trest nebyl enormně přísný, ale spíše aby se zaměřil na odškodnění oběti, uznání viny, omluvu. Tedy aby se obětem dostalo i satisfakce v mezilidské, společenské rovině, v mezilidských vztazích, které jsou zločinem poškozeny.