Ať už tyto příběhy zní jakkoli šíleně, staly se. A to přesto, že obě děti mají dokonce dvěma specializovanými pracovišti ve FN Motol a v centru Apla Praha (Asociace pomáhající lidem s autismem) potvrzeno, že trpí poruchou autistického spektra (PAS).

Velmi složitá, několikahodinová vyšetření, pokud jde o motolskou nemocnici dokonce 12denní pobyt, však soudní znalkyni Janu Procházkovou z Prahy nezviklal.

Autismus je přitom jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje, kde dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá.

Matka je prý úzkostná

Vše začalo, když se dvě rodiny s autistickými dětmi dostaly k opatrovnickému soudnímu řízení. „Na základě hodinového pozorování syna a pohovoru se mnou diagnózu autismu vyloučila. Mne označila jako úzkostnou a neurotickou. Dítě diagnostikovala jako mentálně retardované. Doporučila soudkyni maximální šíři styku bez zvykacího období přespání u otce. Po týdnu dostal Jakub epileptický záchvat a byl na kyslíku v bezvědomí převezen do nemocnice,“ shrnula následky nařízení soudu Petra Frantlová z Prahy, maminka Jakuba.

Odvolala se sice ke Komoře soudních znalců, tam ji však přehodili na ministerstvo spravedlnosti, odkud ji odkázali na revizní posudky. Matku se synem tak mimo jiné nyní tíží neuznání speciální péče, kterou autistický chlapec potřebuje.  Přesto syna k otci posílá, zatím však na víkend.

„Problém bude nařízený styk delší než víkend. Změny zvládá velice špatně, po víkendu je syn agresivní, všimli si toho i pedagogové v mateřské školce,“ obává se následků soudního nařízení matka Jakuba.

Strach o syna

Druhé matce Petře Valentové, rovněž z Prahy, po posudku stejné znalkyně hrozí, že jí čtrnáctiletého syna odeberou úplně. Vše začalo, když se v roce 2009 s bývalým partnerem ocitla u soudu kvůli navýšení alimentů.

„Při osobní schůzce mi znalkyně dávala za pravdu a vše chápala, proto když jsem si přečetla posudek, podlomila se mi kolena. Stálo tam, že Míra je týraný a zanedbaný a matka má psychickou poruchu, kdy rodič předstírá u svého dítěte různá onemocnění a cítí uspokojení z diagnostických a léčebných rozpaků zdravotníků,“ citovala redakci paní Valentová posudek znalkyně.

Přišla o příspěvek

Soud na základě tohoto posudku chlapci odebral diagnózu PAS a nařídil matce, že pokud bude dále trvat na tom, že její syn je autista, bude jí odebrán a svěřen do náhradní péče. V tomto případě ale nemůže jít o otce, který o výchovu syna zájem nemá.

„Tím, že chlapec na základní škole využívá asistenta pedagoga, vlastně porušuji soudní příkaz. Přestože rozsudek není pravomocný, protože jsem se samozřejmě odvolala, už nyní jsem přišla o příspěvek na péči. Takže paradoxně na návrh odboru sociálněprávní ochrany dětí synovi odebrali příspěvek na péči devět tisíc korun, přitom soudce kvůli tomuto příspěvku na péči snížil alimenty z 2800 na 2300 korun. To, co z toho vzniklo na základě posudku paní Procházkové, je šílené,“ sdělila Právu Petra Valentová.

Podle zadání soudu

Soudní znalkyně z oboru dětské psychologie si však za svými posudky stojí. „Já vyšetřuji aktuální stav dítěte, ať rodič přinese, jaké chce vyšetření. I když k němu samozřejmě přihlížím, diagnóza není provždy daná, psychické projevy se mění. I na psychicky nemocného člověka působí řada vnějších faktorů, takže je v neustálém vývoji a diagnóza se může změnit,“ řekla k rozdílům mezi posudky znalkyně z oboru psychologie Jana Procházková.

Vyšetření u specialistů v motolské nemocnici trvá týden, znalkyně podle svých slov pracuje na svém posudku usilovně několik hodin.

Poruchy autismu přetrvávají

„Délka posouzení je u každého případu jiná, podle toho, jak děti spolupracují. Někdy se ke mně vracejí i opakovaně. Diagnosticky vyhodnotit musím podkladové materiály od soudu, pak máme celou testovou baterii, pozoruji dítě, dělám s ním rozhovory. Celkově jde o mnohahodinový proces, i když tu stejnou dobu tady dítě reálně samozřejmě nestráví.

Nemáme tu možnost hospitalizace,“ vysvětlila Procházková. „Vyšetřuji podle zadání soudu, a to i dospělé. A náznaky syndromu, kdy rodič předstírá onemocnění svého dítěte, jsem už také několikrát shledala,“ dodala.

„Přestože poruchy se vyvíjejí, deficity, které jsou typické pro poruchy autistického spektra, přetrvávají. Jde o celoživotní poruchy, to je důležité. Správným přístupem se dají projevy zmírnit, ne vyléčit,“ vysvětlila Veronika Šporclová, vedoucí diagnostického oddělení Apla.