„Připravuje se věcný záměr zákona o realitních kancelářích. Nyní se zpracovává argumentace, proč ten zákon potřebujeme,“ sdělila Právu Jourová.

Podle ní je potřeba začít chránit realitní trh před nekalými praktikami. „Je třeba regulovat činnost realitních kanceláří v tom smyslu, aby je mohli vykonávat pouze ti, kteří nešidí, neokrádají, neuvádějí zákazníky v omyl a umějí služby poskytovat kvalitně,“ zdůraznila Jourová.

Dodala, že zákon o realitkách bude jedním z velkých témat pro nové vedení ministerstva pro místní rozvoj. Záměr regulovat realitky naráží už od počátku v zákulisí na značný odpor některých z nich.

Nad cestovkami dozor selhal 

„K čemu ve výsledku budou další předpisy a nařízení? Jen další byrokracie. Dopadne to stejně jako u cestovních kanceláří. MMR je licencuje a má je spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu kontrolovat, vyžadují povinné pojištění CK, ale stejně desítky podfinancovaných cestovek zkrachovaly a připravily své zákazníky o moře peněz, přičemž za jejich bankrotem byli stále ti samí podnikatelé,“ míní jednatel jedné z pražských realitek.

Někteří představitelé realitek například na severní Moravě, sdružení do jedné z obchodních sítí, ale po regulaci a jasném vymezení pravidel hry volají marně už více než deset let. Podle nich jim obchod ničí nepoctivá konkurence.

Zákonná regulace realitek má rovněž podporu ve značné části právní veřejnosti. „Je problém, že realitní společnosti a realitní agenti v Česku nemusí mít žádné pojištění a licenci. Není nad nimi žádný kontrolní orgán, který by bděl nad tím, aby transakce byly prováděny standardně. V USA jsou realitní agenti licencovaní,“ řekl Právu americký právník Michael Mullen.

Ten žije v Česku a šéfuje nadnárodní právnické firmě PwC Legal v rámci poradenské společnosti PriceWaterhouseCoopers. V jedné z variant uvažovaného zákona o realitkách se počítá s tím, že by mohly i nadále poskytovat úschovy peněz při převádění nemovitostí z prodávajícího na kupujícího, jako je tomu dnes, ale jen pokud prokáží dostatečně velký vlastní kapitál a budou pojištěny.

Spravedlnost v koncích 

Důvod je prostý: aby nedocházelo k miliónovým zpronevěrám a soudně prakticky neřešitelným situacím, kdy se musí rozhodnout, komu pak nemovitost patří, když peníze kupujícího z úchovy zmizely a nedostaly se tak k prodávajícímu. Soudci musí v těchto případech přiřknout dům prodávajícímu nebo kupujícímu, jenže ani jeden verdikt není spravedlivý.

Například bývalý advokát Miloš Vlasák desítkám lidem zpronevěřil sedmdesát miliónů korun z advokátní úschovy, jednatelka plzeňské RK Styl z realitní úschovy dvacet miliónů. Peníze se nenašly, viníci potrestáni stále nejsou.

Problém je, že realitní společnosti a agenti nemusí mít žádné pojištění a licenci.Michael Mullen, americký právník

Podle Mullena je škoda, že se v Česku nevyužívá více bankovních úschov peněz. „Banky jsou více regulovány, je u nich větší jistota. V Česku jsou ale bankovní úschovy dražší než advokátní,“ dodal Mullen.

Právo se v této souvislosti již přes rok soustavně ptá, jak je možné, že policie ve spolupráci s například finančně-analytickým útvarem ministerstva financí nezjistila v těchto kauzách toky peněz, když jednotlivci někam ulili tak velké částky.
Stát má dnes přitom tolik informačních možností. „To mne také poněkud překvapuje, to ano,“ reagoval na to Mullen.