Hlavní obsah

Nejvyšší soud přiznal chlapci sto tisíc za zveřejnění fotografie v kauze Kuřim

Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že třináctiletý chlapec, který nepřímo figuroval v takzvané kuřimské kauze, má dostat 100 000 korun jako odškodné za to, že televize Prima zveřejnila jeho neupravenou fotografii v souvislosti s Barborou Škrlovou, která se za něj při útěku do zahraničí vydávala. NS nesouhlasil s poukazem stanice na zpravodajskou licenci a snahu informovat veřejnost, ale má za to, že šlo o cílenou skandalizaci.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Chlapcův otec pomáhal Barboře Škrlové, později odsouzené za podíl na krutém zacházení se dvěma jinými hochy, s útěkem do Norska. Dal jí synův pas, a tím také jeho identitu. Škrlová, tehdy dospělá žena, tak pobývala ve Skandinávii pod jménem třináctiletého hocha. Média později spolu s fotkou Škrlové zveřejnila i chlapcův snímek, což rodina pokládala za neoprávněný zásah do osobnostních práv.

Žaloba na ochranu osobnosti nejprve skončila neúspěchem, v roce 2012 však NS nařídil případ znovu otevřít a odvolací Vrchní soud v Praze rozhodl ve prospěch chlapce. Zveřejnění fotky prý nebylo nezbytné a zájem na ochraně dítěte vysoce převyšoval informační zájmy veřejnosti.

Prima podala dovolání, podle kterého bylo zveřejnění fotky v souladu s principy zpravodajské licence. Veřejnost prý má právo dozvědět se o nebezpečí různých sekt, zároveň je prý důležité zapojit ji do pátrání po pachatelích trestné činnosti. Zveřejnění fotky navíc neprovázely žádné nactiutrhačné informace. Právní zástupce chlapce, dnes už zletilého mladíka, naopak připomněl, že pokud má nárok na ochranu mladistvý pachatel, musí jej mít i oběť.

NS: Nešlo o informaci, ale o skandalizaci

Nejvyšší soud  dovolání zamítl a připomněl, že pokud chtěla televize informovat veřejnost, měla tak učinit způsobem, který by nepoškodil nezletilé dítě. „Opačný způsob považoval odvolací soud za jednání, které nemá za cíl informovat veřejnost, ale cíl skandalizační,” stojí v rozsudku.

Televize argumentovala, že s ohledem na zpravodajskou licenci bylo legitimní zobrazit jak Škrlovou, tak osobu, za niž se vydávala a jejíž identitu zneužívala. NS s tím nesouhlasil a připomněl, že dětem náležela zvýšená ochrana osobnosti i předtím, než vstoupil v platnost tzv. náhubkový zákon, který problematiku zveřejňování informací upřesňuje.

NS rozhodl o zamítnutí odvolání koncem června, nyní jej zveřejnil v soudní databázi.

Kuřimská kauza
Takzvaná kuřimská kauza je patrně nejznámější případ brutálního zacházení s dětmi v Česku. Dva týraní chlapci žili se svou rozvedenou matkou. Podle rozsudku matka, její sestra a známí je od léta 2006 do května 2007 na různých místech zavírali do klecí, bili a jinak týrali. Matce chlapců uložil soud devět let vězení, její sestře deset let. Škrlová byla odsouzena k pěti letům. Všechny tři jsou už na svobodě. Škrlová se v Česku nejprve úspěšně vydávala za dívku Aničku a žila v domácnosti s týranými chlapci. Později v Norsku se vydávala za chlapce. Motivy jejího jednání se nikdy nepodařilo uspokojivě vysvětlit.
zdroj: ČTK

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám