Írán během příměří rychle čistí tunely vedoucí k raketovým stanovištím

Islámská republika od začátku příměří se Spojenými státy vyčistila nejméně pět desítek tunelů a vchodů k 18 podzemním raketovým stanovištím, ukázala podle CNN analýza satelitních snímků. Americký prezident Donald Trump opakovaně tvrdil, že íránský raketový arzenál americko-izraelské údery téměř kompletně zničily.

S ohledem na postupující obnovu raketových stanovišť je však podle televize stále více zřejmé, že mnoho izraelských a amerických úderů sice zavalilo odpalovací zařízení a rakety sutinami přístupových tunelů a „uvěznilo“ je v podzemí, ale nezničilo samotné zbraně.

Írán od začátku příměří intenzivně odklízí například zablokovaný tunel do raketové základny jižně od Tabrízu či trosky ve vesmírném a raketovém centru Imáma Chomejního v pouštní oblasti asi 230 kilometrů jihovýchodně od Teheránu. Jde o hlavní íránské zařízení, které se před boji specializovalo především na vypouštění satelitů a testování nosných raket.

Írán podle listu The New York Times využil příměří k odkrytí desítek bombardovaných stanovišť balistických raket a přesunu mobilních odpalovacích zařízení. Podle zdroje listu z Pentagonu také upravil svou taktiku s ohledem na možnost obnovení úderů.

„Mnoho íránských balistických raket se nacházelo v hlubokých podzemních jeskyních a dalších strukturách vytesaných do žulových hor, které je pro americké letouny obtížné zničit,“ řekl zdroj. V důsledku americké bombardéry ničily oblasti kolem těchto stanovišť, dařilo se je „pohřbívat“ pod kamením a sutinami, ale nedokázaly je zlikvidovat.

Americké tajné služby počátkem května uváděly, že Írán znovu získal přístup k většině svých raketových základen a má již znovu k dispozici zhruba 70 procent svého raketového arzenálu a odpalovacích zařízení.

Američtí zpravodajci tvrdili, že Írán znovu získal operační přístup k 30 z celkových 33 raketových postů umístěných podél Hormuzského průlivu, což představuje významnou hrozbu nejen pro americké válečné lodě, ale také pro ropné tankery, které by chtěly proplout touto úzkou vodní cestou.

Tyto informace jsou v rozporu s tvrzeními jak amerického prezidenta, tak šéfa Pentagonu Peta Hegsetha, kteří opakovaně vehementně ujišťovali, že „íránská armáda byla zničena a již nepředstavuje hrozbu“.

Americký viceprezident J. D. Vance v pátek uvedl, že Spojené státy a Írán dosáhly velkého pokroku na cestě k dohodě o prodloužení příměří, ale není jisté, kdy a zda ji americký prezident schválí. Pokud by se k jeho souhlasu připojil také Teherán, znamenalo by to největší krok k míru od vypuknutí konfliktu 28. února.

Zprávy o možné dohodě o prodloužení příměří přišly po sérii odvetných útoků mezi USA a Íránem. Velitelství amerických sil dříve informovalo o sestřelení pěti íránských dronů a o zasažení jejich pozemní řídicí stanice v přístavním městě Bandar Abbás. Následně kuvajtské síly sestřelily balistickou raketu, kterou v odvetě vypálily íránské revoluční gardy na velkou americkou základnu v zemi. Íránská státní televize pak informovala o sestřelení amerického letadla u jaderné elektrárny Búšehr, což američtí představitelé vzápětí popřeli.

Tyto incidenty, jakkoli omezené, ukázaly zranitelnost jednání o přeměně příměří v trvalejší dohodu o ukončení tříměsíční války, ve které přišly o život tisíce lidí a jež otřásla globálními energetickými trhy.