Teprve vítěz tendru dodá vzorky, které armáda vyzkouší. Když se jí ale nebudou líbit, z rozjetého vlaku už jen těžko vystoupí. Tento postup překvapil jak výrobce, tak vojáky. Shodují se, že vítězná vesta sice může splňovat všechny parametry a normy, ale nemusí být funkční.

Nákup v e-shopu je asi nejlepší přirovnání pro to, co dělá ministerstvo obranyúčastník tendru

„Generální štáb zcela rezignoval na roli zákazníka, nákup v e-shopu je asi nejlepší přirovnání pro to, co dělá ministerstvo obrany, oni totiž nechtějí vzorek, ale pouze obálku s daty,“ řekl Právu jeden z potenciálních účastníků tendru. Dodal, že v jiných zemích, kde nabízejí své zboží, je normou dodat i vzorky. Výrobci mají nabídky poslat do 11. srpna.

Šéfka Národního úřadu pro vyzbrojování Jitka Nalevajková netradiční postup zdůvodňuje obavou před budoucím střetem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a před námitkami neúspěšné konkurence.

„ÚOHS zadavatele nabádá, aby nepřiměřenými finančními požadavky na zpracování nabídky neomezovaly soutěž. Vzhledem k tomu, že ve dvou vlnách vojskových zkoušek chceme rozstřílet 22 vest, tak nemůžeme po všech třinácti uchazečích chtít, aby nám dodali vesty skoro za milión korun,“ řekla Právu.

Na námitku, že stačilo od výrobců požadovat tři velikosti, aby vojáci vyzkoušeli, zda ve vestě mohou běhat či střílet, uvedla: „Je otázka, zda systém nebudeme modifikovat, ale teď je to nastaveno tak, že v nabídce je kompletní technicko-taktická dokumentace, včetně různých atestů.“

Podle ředitelky úřadu během vojskových zkoušek je prostor, aby hodnotící komise výrobci nařídila, aby odstranil nedostatky, které se při zkoušení projeví. Neprůstřelná vesta a hlavně kevlarové pláty mají životnost okolo pěti let.

Už jednou se nákup nepovedl

Naposledy obrana ve velkém nakupovala vesty v roce 2009. Ani tehdy se jí nákup nepovedl, protože vojáci tehdy pořízenou ochranu nechtějí nosit, neboť je prý neforemná a navíc se v akci rozepíná.

„Neštěstí té vesty bylo, že byla z boku zajištěna chlopněmi na suchý zip. Na vestě jsem měl zavěšených deset zásobníků, rádio a další věci, a když jsem se předklonil, tak se chlopně otvíraly, protože suchý zip nedržel,“ řekl Právu voják, který byl již dvakrát v Afghánistánu. Podle něj nejde jen o vestu ale i o další vybavení, které je prý nevyhovující.

Armádní boty dřou, tak si koupil vlastní

„Kdybyste mě viděl při výcviku, tak jediné, co mám od armády, jsou maskáče. Například helmu mám vlastní. Taky boty, protože ty od armády dřou,“ dodal. Dodal, že stejně jako kolegové si raději za několik desítek tisíc nakoupil výstroj, kterou využívají Američané.

„Ta výstroj splňuje normy a používají ji Američané. Věřím, že kdyby se mi něco v Afghánistánu stalo, tak by po mně nešli jen kvůli tomu, že nosím jinou výstrojní součástku,“ podotkl.

Podle armádní mluvčí Jany Růžičkové by armáda nemusela vyplatit odškodné, kdyby se ukázalo, že voják měl výstroj s nižší ochrannou, než kterou mu dala armáda.

„Pokud bude voják zraněn ve vlastní výstroji, která je na stejné nebo vyšší ochranné úrovni než výstroj schválená pro používání v Armádě ČR, nezbavuje to armádu odpovědnosti při odškodnění za případné zranění,“ řekla Právu.