„Jedná se o parazita, který patří mezi motolice a jeho vývoj probíhá přes dva mezihostitele. Ve střevech vodních ptáků, zejména volavek, pohlavně dospívá a produkuje vajíčka, která se s trusem dostávají do vody,“ uvedla Veronika Piačková z Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech.

Z vajíček se pak vylíhnou larvy, které vniknou do prvního mezihostitele, kterým jsou vodní plži. „Při dalším vývojovém stádium je opouštějí a vyhledávají ryby, kterým pronikají do kůže, kde se opouzdřují. Granulační tkáň, která je obklopuje, je silně probarvená černým pigmentem, a proto mají napadené ryby typické černé skvrny,“ pokračovala Piačková s tím, že k dokončení vývojového cyklu dochází, když postiženou rybu uloví a sežere volavka.

Parazit napadá hlavně kaprovité druhy ryb, nejčastěji cejna, plotici, perlína nebo karase. „Nepůsobí jim vážnější újmu, maximálně to může udělat vstupní bránu pro nějakou infekci. Tyto druhy ryb jsou docela odolné. Jde spíše o to, že to rybu esteticky znehodnocuje,“ vysvětila Piačková.

Ryba se pak může i jíst

Ani člověku žádné nebezpečí nehrozí. „Není to parazit, který by mohl u člověka zahnízdit. Napadená ryba, ale vypadá hrozně. Jestliže je určena ke konzumaci, musí se seříznout kůže i podkoží. Pokud larva nezasahuje do svaloviny, tak se klidně může jíst,“ doplnila odbornice.

Žádná obrana proti motolicím není. „Dá se to řešit jenom tak, že se odstraní jeden článek toho řetězce, což je samozřejmě problém,“ uzavřela Piačková.

I sami správci rybářských revírů připouštějí, že takový boj je marný. „Je nemyslitelné, abychom v rybnících začali například pomocí chemie hubit plže. Musíme vyčkat, až začne pořádně pršet, voda se dostane do normálního stavu a ryby nebudou pro parazity tak snadno na ráně,“ podotkl Petr Dimitrov ze Západočeského rybářského svazu v Plzni.