„Stálá stanice přímo v místě nám poskytne potřebné logistické zázemí, které je předpokladem pro dlouhodobý kvalitní výzkum. Dosud jsme využívali ruskou terénní chatu, která však neposkytuje optimální zázemí,“ uvedl vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity Josef Elster. Vědcům ušetří výzkumná stanice čas s přípravou cest, ale také vysoké náklady na přesun materiálu a vybavení, které museli každý rok převážet z České republiky.

Stanice, která poskytne zázemí vědcům a studentům pro výzkum polárních oblastí v několika vědních disciplínách, sídlí v Longyearbyenu, hlavním městě Špicberk. Má podobu přízemního domu, jsou v něm dvě laboratoře a ubytování pro dvacet lidí. Lze ji využívat celoročně. S ohledem na klimatické podmínky se však výzkum provádí převážně v letních měsících, to znamená od června do konce září.

Vědci z Centra polární ekologie působí na Špicberkách již od roku 2007 a od Norů, kteří území spravují, mají pro výzkum k dispozici území zálivu Billefjorden o rozloze přibližně 100 kilometrů čtverečních.

Vzdálenost od Longyearbyenu do zálivu je 60 kilometrů, vědci proto počítají s využitím terénní základny přímo v zálivu, kterou si pronajímají od Rusů. V příštím roce však chtějí tuto chatu vyměnit za čtyři vlastní terénní mobilní chatky.