„Materiál po dohodě s majitelem boudy společností AEZZ vystěhujeme do konce června. Sloužit jsme tam ale přestali datem prvního května. Je to škoda už proto, že jinou hřebenovou služebnu v Krkonoších nemáme a patrně ani mít nebudeme,“ poznamenal záchranář Pavel Jirsa.

Horská služba opustila Luční boudu kvůli nedohodě s majiteli o výši nájmu. Záchranáři posledních dvanáct let platili za kompletní zázemí zprvu jeden tisíc a posléze čtyři a půl tisíce korun měsíčně.

Nebudeme je dál dotovat, říká majitelka

„Každý měsíc nás to stálo okolo pěti tisíc korun. Pokud budu chtít někoho dotovat, vyberu subjekt, který to skutečně potřebuje a nikoliv vcelku slušně dotovanou státní příspěvkovou organizaci. Rozhodli jsme se stanovit nájemné deset tisíc korun pokrývající alespoň reálné náklady,“ konstatovala spolumajitelka Luční boudy, pražská právnička Klára Sovová.

Záchranáři berou odchod z Luční boudy s trochou nostalgie za realitu doby. „Jednoduše jsme se nedohodli, což mezi nás nevrazilo klín,“ reagoval náčelník krkonošské Horské Služby Adolf Klepš.

Krkonošská Luční bouda

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Záchranáři drželi na Luční boudě týdenní nepřetržitou službu v počtu jednoho muže. Akceschopnost Horské služby na hřebenech Krkonoš odchodem z Luční boudy neutrpí. „Jsme schopni vše zajistit v celé šíři jako doposud tak jak máme stanoveno,“ popsal Klepš.

„Pokud se někomu něco stane, jsme schopní poskytnout první pomoc, popřípadě dopravit zraněného člověka do údolí,“ tvrdí Sovová.

Záchranáři kromě standardní služby zjišťovali na Luční boudě i provoz meteorologické stanice, odkud třikrát denně putují data o povětrnostních podmínkách do Státního meteorologického ústavu.

„Provoz stanice už zajišťujeme po dohodě s meteorology ve stejném rozsahu podobně jako podobné zařízení na Labské boudě, kterou spolu s Luční provozujeme. Náležitě proškolené lidi máme k dispozici,“ tvrdí Sovová.