"Důvodem (pro jednotné zkoušky) je roztříštěná kvalita žáků přicházejících ze základních škol," uvedl ministr. Kvůli demografickému propadu chodí na střední školy čím dál méně dětí. Školy kvůli naplnění tříd pak často berou i žáky se špatným prospěchem.

Chládek prý chystaným sjednocením zkoušek reaguje i na tlak zřizovatelů škol, tedy krajů. V osmi krajích už letos kvůli udržení úrovně na gymnáziích nebo maturitních oborech přistoupili k jednotným zkouškám připraveným soukromými firmami.

S jednotnými a automaticky vyhodnocovanými testy navíc školy nemají žádnou práci.

Jednotné přijímací řízení ostře zkritizoval bývalý ředitel elitního soukromého gymnázia PORG, a expert ODS na školství Václav Klaus mladší. Jednotné zkoušky přirovnal ke školskému systému v totalitní Severní Koreji. "Toto je řešení dobré pouze pro firmy, které budou jednotné testy dodávat, a pro školy tak líné, že nejsou schopny vyprodukovat vlastní přijímací zkoušky a přijímací řízení je jim lhostejné," napsal v tiskové zprávě.

Odborníci si nejsou jisti

K elektronickým zkouškám může ministerstvo využít počítačový systém vytvořený původně pro testování žáků pátých a devátých tříd. "Nyní zjišťujeme vybavenost středních škol," dodal Chládek. Pokud by se podle jednotných zkoušek připravených ministerstvem nezačalo přijímat už příští rok, úřad je chce aspoň pokusně ověřit, například na gymnáziích.

Odborná veřejnost zatím nad nejnovějším návrhem ministra školství krčí rameny. „Rozumím té motivaci, že tu má být spodní laťka, že někdo na střední školu nepatří, a umím si představit nějaký test, který tu spodní laťku určí. Ale mít na všechny střední školy stejný přijímací test je podobný nesmysl jako jednotná maturita,“ řekl Právu Tomáš Feřtek, odborný konzultant společnosti EDUin, která se zabývá mapováním vzdělávání.

Nějaké omezení nastavené shora by bylo špatné.Šéf Asociace ředitelů středních škol Jiří Kuhn

I šéf Asociace ředitelů středních škol Jiří Kuhn pokládá jednotný výstupní test znalostí budoucích středoškoláků za dobrý nápad, kritéria přijetí by ale nechal na ředitelích. „Všechny školy mají nějaké kapacity. Pokud mám od zřizovatele nařízeno přijmout třicet žáků, tak přijmu třicet nejlepších, a takhle by to mělo zůstat. Nějaké omezení nastavené shora by bylo špatné,“ míní Kuhn.

Do devátých tříd středních škol letos chodí 74 500 žáků. Předloni jich bylo o tisícovku více a před osmi lety dokonce o téměř 39 000 více.

Podle statistik Národního ústavu vzdělávání se zkoušky konají na 82 procentech čtyřletých gymnázií, 88 procentech šestiletých gymnázií a 95 procentech osmiletých gymnázií. Ze středních odborných škol jich přijímací zkoušky pořádá 59 procent, z učilišť šest procent.