Za ni teď podle soudu musí sušická nemocnice zaplatit pozůstalým tři čtvrtě miliónu korun jako odškodnění. Právo, které minulý týden jako první na soudní verdikt upozornilo, nyní zjistilo, že chybující lékař v pokročilém penzijním věku měl problémy s orientací i jako řidič. A životem za to zaplatil také člověk.

Před čtyřmi a půl roku při průjezdu obcí na Domažlicku přehlédl Kalný za volantem svého mercedesu ženu přecházející vozovku, kterou vozem smrtelně zranil a byl za to odsouzen.

Nepozornost Kalného stála i za nepovedenou operací Pompla, když mu nevědomky poškodil cévu, ze které pacient krvácel do břicha, což v důsledku laxní a neodborné pooperační péče vedlo k jeho smrti v průběhu následujícího dne.

Kalný se tehdy nad rámec odstranění kýly rozhodl vyoperovat pacientovi ještě slepé střevo, ačkoliv k tomu neměl jeho souhlas. Právě při tomto, podle soudního znalce nadbytečném zákroku došlo ke smrtelné komplikaci.

Lékařovu verzi znalec vyloučil

Sám Kalný u soudu pochyboval o tom, že k poškození cév došlo při jím provedené operaci. Podle něho by pacient s  takovým rozsahem vnitřního krvácení nepřežil déle než čtyři hodiny.

Tvrdil, že poranění, které vedlo ke smrti pacienta, si způsobil sám pádem v koupelně. To ale soudní znalec jednoznačně vyloučil.

Právo se snažilo zjistit, jestli byl Kalný tehdy po zdravotní stránce vůbec způsobilý provádět operace, a to s ohledem na svůj věk, kdy člověk ztrácí koncentraci, pozornost a ostražitost. Na dotaz, zda Kalný vzhledem k obrovské zodpovědnosti operatéra prošel lékařskou prohlídkou a popřípadě s jakým výsledkem, vedení nemocnice nereagovalo.

Věková hranice stanovena není

„Věková hranice, kdy by už chirurg neměl operovat, stanovena není. Jeho způsobilost je posuzována na jeho pracovišti v konkrétním zdravotnickém zařízení a bude nepochybně zcela individuální,“ reagoval předseda České chirurgické společnosti Miroslav Ryska.

U soudu Kalný řekl, že operace Pompla byla jeho poslední. Dál prý jen vypomáhá v nemocnici na chirurgické ambulanci.

Podle předsedy Společnosti pracovního lékařství Milana Tučka už třicet let platí povinnost každého zaměstnavatele, zdravotnická zařízení nevyjímaje, provádět u zaměstnanců pracovně lékařské prohlídky. „Z té pak vyjde posudek, zda je dotyčný způsobilý svoji práci vykonávat, či není,“ dodal Tuček.

Včas odhalit změny zdravotního stavu v souvislosti s náročností práce nebo stárnutím organismu je smyslem prohlídek, které se provádějí ve čtyřletých intervalech. V případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci, může zaměstnavatel nařídit mimořádnou lékařskou prohlídku.