Jednání sice nemá formální výstupy, nicméně podle šéfa výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) se zúčastnění shodli právě na tom, že by ombudsman mohl podávat žaloby například v případech, kdy dojde k diskriminaci na pracovišti a podobně.

„Shodli jsme se na tom, že ve chvíli, kdy ombudsman připravuje podklady pro konkrétní občany, kteří se cítí diskriminováni kvůli věku při přístupu k zaměstnání, tak by stálo za to, aby měl možnost také v této věci podat žalobu,“ řekl Novinkám Tejc, Ombudsman by občana v takových věcech ovšem nezastupoval, řekl.

Soudy nezahltí

Tejc se neobává, že by veřejný ochránce díky této pravomoci zahltil soudy. „Takových žalob by mohlo být ročně možná pět, možná deset,“ uvedl.

Výbor - zatím neformálně - nepodporuje návrh, po němž volala sama ombudsmanka Anna Šabatová po svém nedávném zvolení, aby veřejný ochránce práv mohl podávat ústavní stížnosti.

Jedním z důvodů je fakt, že úřad ombudsmana náleží pod Sněmovnu. Poslanci sice  mají právo se na Ústavní soud se svými stížnostmi obracet, ale musí jich být dostatečný počet. „Bylo by zvláštní, aby tuto pravomoc měl jeden člověk, byť to bude ombudsman,“ zdůvodnil šéf ústavně-právního výboru.

Podvýbor pro činnost ombudsmana

Důležitá je podle něj i prevence před zpolitizováním této funkce. „V budoucnu může být ombudsman, který bude chtít kandidovat do Senátu nebo na funkci prezidenta a může zneužívat této pozice. Bude podávat návrhy spíše politické, bez ohledu na výsledek, aby se zviditelnil,“ popsal příklad.

Výbor chce vyhovět stížnostem veřejného ochránce, které naznačovaly, že jeho doporučení zůstávají nevyslyšena a bez povšimnutí. Chtějí proto, aby se jeden z podvýborů věnoval primárně podněty ombudsmana, ale i evropského soudu pro lidská práva.