Ale je otázka, zda jim nová vláda půjde hned na ruku, ne-boť koalice nejdřív plánuje nastavit přísnější pravidla pro kontrolu tajných služeb, aby svých skrytých pravomocí nemohly zneužívat. K otevření daňových přiznání zpravodajcům byl svolný Nečasův kabinet, ale jeho pád i rozpuštění Sněmovny tomu loni zabránily.

Návrh zákona tehdy spadl pod stůl. Proto se BIS pokouší prosadit změnu zákona o zpravodajských službách znovu. „Novela by se měla vrátit k tématům, která nebyla v minulosti dotažena do konce legislativního procesu,“ řekl na dotaz Práva bez upřesnění mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert.

Hlavním nedořešeným problémem zůstal přístup BIS k údajům z daňové správy, které spravuje Generální finanční ředitelství. BIS v minulosti postupně získala přístup k různým informacím, naposledy to bylo oprávnění požadovat data z bankovních účtů.

Potřebují znát původ peněz

Zpravodajci argumentují, že bez toho mají problémy s odhalováním korupce a organizovaného zločinu. Potřebují znát původ peněz, které používají někteří vlastníci k nákupu státního majetku. Bez přístupu k daňovým datům jen obtížně ověřují pravdivost informací, které poskytují soukromé společnosti ucházející se o strategické státní zakázky.

Nejdřív kontrola, vzkázal premiér

Má-li BIS rozkrývat různé vazby, pak se potřebuje dovědět víc i o firmách, za něž vystupují nastrčení lidé. Všechny tyto informace by mohli zpravodajci od správců daní získat pouze se svolením soudu. Navíc by šlo o reciproční spolupráci obou stran. BIS i Generální finanční ředitelství by měly mít právo si zachovat „svá tajemství“. Nemusely by druhé straně poskytnout svá data v případě, že by to ohrozilo buď důležitý zájem sledovaný tajnou službou, nebo naopak zájem na řádné správě daní.

Vládní strany si ale ve své koaliční smlouvě vytkly jiné priority. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) spíš než s posilováním kompetencí počítá se zpřísněním kontroly všech tajných služeb, aby se nemohly utrhnout ze řetězu, jako to bylo třeba v případě vojenských zpravodajců, kteří se angažovali v kauze Jany Nečasové, dříve Nagyové.

„Nemyslím, že primárně by měla být novela o rozšiřování pravomocí. Teď nejdeme tímto směrem. Pokud jde o daně, tak tady chceme vytvořit tzv. kobru, což je jiný příběh,“ řekl Právu Sobotka s narážkou na dohodu Babišova ministerstva financí a Chovancova vnitra koordinovaně odhalovat mnohamiliardové daňové úniky.

Novela v listopadu

„Půjde spíš o to, aby novela kompetence dobře vymezila a aby tady byl zároveň systém kontroly běžný v civilizovaných zemích. Tedy, objeví-li se aféra typu úniku odposlechů a vyšetřuje se, kdo je vynesl, aby systém kontroly nebyl bezzubý a abychom věděli, na koho se obrátit,“ dodal premiér. Koalice se již shodla, že bude třeba změnit systém kontroly zpravodajských služeb parlamentem a zavést dvoustupňovou kontrolu s využitím volených odborníků.

„Podle našeho názoru by to měli být lidé, kteří by měli šanci přímo vstupovat do činnosti tajných služeb tak, aby tady byla důsledná kontrola jejich fungování,“ dodal premiér. Novelu zákona má premiér spolu s ředitelem BIS poslat do vlády letos v listopadu, platit by měla začít od poloviny příštího roku.