V pátek uplynula třicetidenní zákonná lhůta pro ministry Rusnokovy vlády, kteří měli sněmovnímu mandátovému výboru zaslat svá čestná prohlášení o svých aktivitách. Přiznání má obsahovat údaje, k jakému movitému i nemovitému majetku během funkce přišli, jaké získali dary či jaké byly jejich aktuální dluhy.

Čtvrtina ministrů si se svou zákonnou povinností ale hlavu moc nelámala. Jak v pondělí potvrdila Právu šéfka výboru Miroslava Němcová (ODS), přiznání nedodali exministři práce a sociálních věcí František Koníček, zdravotnictví Martin Holcát, místního rozvoje František Lukl a průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Povinnost nesplnil ani bývalý šéf Úřadu vlády Radek Augustin.

Lukl Právu v úterý v poledne sdělil, že přiznání posílal, ale omylem dorazilo do Senátu. Nyní je prý už na cestě do sněmovního mandátového výboru.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala

Jiří Cienciala nedodal přiznání.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Sankce za porušení zákona ale nejspíš provinilcům nehrozí, byť zákon počítá až s padesátitisícovou pokutou. „Výbor bude muset rozhodnout o stanovení dodatečné lhůty, zdá se mi, že bychom mohli ještě čtrnáct dnů dát možnost na dodání,“ uvedla Němcová s tím, že je to podle ní rychlejší cesta než věc řešit jako přestupek přes obecní úřady.

A právě v tom je zakopaný pes. Padesátitisícovou pokutu totiž může udělit v přestupkovém řízení příslušný správní orgán. Jenže kde není žalobce, není ani soudce, takže postihů je jako šafránu. A to nejen v případě, že politici svá prohlášení nedodají, ale i když požadované informace zamlčí.

František Koníček

František Koníček nezveřejnil, k jakému majetku během funkce přišel.

FOTO: Petr Horník, Právo

Sedm let platný zákon o střetu zájmů, který spolu se sankcí nahradil původní z roku 1992, je tak všeobecně považován za bezzubý.

Při nástupu nic hlásit nemusejí

Toho si je vědoma i Sobotkova vláda, která si v legislativním plánu pro letošní rok stanovila přípravu jeho novely.

„Majetkové přiznání (politiků) se bude podávat i ke dni nástupu do funkce,“ stojí v koaliční smlouvě soc. dem., ANO a lidovců. V tom má podporu i dalších stran, například TOP 09, jak Právu řekl místopředseda Sněmovny Petr Gazdík.
Tento bod v zákonu zatím chybí, takže výchozí majetkové poměry politiků není možné zjistit. Dosud tuto povinnost mají pouze při odchodu a také vždy do 30. června, kdy přiznávají vedle svých podnikatelských aktivit nově nabyté majetky, dary a dluhy za uplynulý rok.

Ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát

Martin Holcát nedodal přiznání.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Ještě před přípravou novely by měli mít ministři na stole analýzu dosavadního fungování legislativy. „Vláda připraví změnu zákona, která by měla změnit podmínky a současně zlepšit vnímání politiky,“ řekl Právu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Obrysy novely zatím nejsou známy, podle premiéra je ale jisté, že by se mělo mj. sjednotit místo, kam by politici svá přiznání směrovali. Občané by tak mohli po internetu do jejich prohlášení nahlížet. Zjednodušila by se tak veřejná kontrola.

Dosud totiž poslanci a členové vlády posílají svá přiznání do Sněmovny, senátoři do Senátu a komunální politici příslušným úřadům v okresech a krajích. „Dnes je velmi obtížné, aby se občané dopátrali informací, které chtějí znát,“ uvedl Sobotka.

Pokut jako šafránu

Přiznání i pokuty mapuje občanské protikorupční sdružení Oživení. V minulosti jeho členové zkontrolovali 483 přiznání veřejných funkcionářů. Našli 123 pochybení, a proto podali návrhy na zahájení přestupkového řízení.

František Lukl

František Lukl nedodal přiznání.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Výsledky projednávání na příslušných úřadech byly tristní,“ řekla Právu výkonná ředitelka Oživení Lenka Petráková a dodala: „Ukázalo se, že kontrolní ani rozhodovací mechanismy funkční nejsou.“

Podle ní byla většina případů odložena, některé skončily jen napomenutím, maximální pokuta dosáhla 5000 korun. Většinou šlo o případy, kdy politici zatajili své podnikatelské aktivity.

Každý úřad přitom přistupuje k přestupku rozdílně. Zatímco např. senátorka Veronika Vrecionová (ODS) dostala pětitisícovou pokutu za zatajení živnostenského oprávnění, za stejné provinění byla poslankyně Jana Kaslová (TOP 09) pouze napomenuta.

Navíc úřady často odmítají sdělit výsledek svého jednání s odkazem na neveřejnost přestupkového řízení. Podle Petrákové by proto bylo vhodné vytvořit jeden orgán, který by porušování zákona o střetu zájmů kontroloval a také trestal.

„O zpřísnění zákona o střetu zájmů nebyl zájem,“ míní Petráková. „Kapři si rybník nevypustí,“ popsala zkušenosti Oživení.