„Nenastal ostrý spor, bylo to nedorozumění. V této oblasti jsme si ještě nenastavili pravidla. Bylo třeba vysvětlit novinářům, že se nebudeme vyjadřovat k věcem, které nemají nic společného s úřadem,“ řekla Šabatová na konstatování, že se svým zástupcem vedla ostrý spor.

Křeček se na konci týdne vyjádřil k nepokojům na Ukrajině v rozhovoru pro Lidové noviny, kde prohlásil, že pokud se páchá násilí na obou stranách, nelze vyzvat pouze jednu stranu, aby násilí nepáchala. Násilí může podle něj vláda zabránit jen násilím.[celá zpráva]

„Pan Křeček přišel ze světa politiky, a může být pro něj těžké, že nemůže některé věci říkat. Předchůdce by to nenapadlo, protože měli soudcovskou minulost,“ konstatovala veřejná ochránkyně práv s tím, že zástupce není její podřízený a záleží pouze na dohodě.

Zákon o sociálním bydlení 

V diskuzním pořadu přišla dále řeč také na otázky sociálního bydlení. Kritika koncepce sociálního bydlení byla podle Šabatové správná. „Koncepce musí definovat, co to je sociální bydlení a kdo na něj má nárok. Pak je nutné uložit povinnosti obcím, aby s pomocí sociálních center toto zajištovaly. Sociální bydlení musí být priorita vlády. Dobrý zákon může vzniknout jen na ministerstvech,“ řekla ombudsmanka.

Šabatová také předpokládá, že se do 14 dnů sejde s ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem, se kterým chce projednávat rozšíření pravomocí svého úřadu. Podle ní by se slušelo, aby veřejný ochránce práv byl zakotven v ústavě. Ve hře je také změna zákona, která by umožnila ombudsmanovi dávat podněty k Ústavnímu soudu na zrušení zákonů. Podle slov ombudsmanky by jeden z prvních zákonů, které by navrhla zrušit, byl zákon o vyhoštění.

Instituce má dobrou pověst 

Jak dále ochránkyně práv uvedla, již udělala částečnou inventuru. Na některých věcech je potřeba dále pracovat. Jmenovala například otázky hazardu, sociální bydlení a zrušení některých části zákonů.

Podle ní je třeba, aby byl ombudsman důsledný. „Když něco ochránce navrhne, musí přesvědčit zákonodárce k tomu, aby svou praxi změnili. Mí předchůdci způsobili, že instituce má vysoký kredit. Pavel Varvařovský ale málo komunikoval s ministry, moc spoléhal na písemnou komunikaci, lepší je osobní setkání a projednání konkrétních věcí,“ uzavřela Šabatová.