Lesníci tak museli mnohem častěji prověřovat v lesních porostech funkčnost oplocenek a oplůtků, které chrání buky, javory, jeřáby a jedle před okusem. Kontrolují, jak jsou chráněné zmíněné listnáče a jedle, které se do šumavských lesů vysadili v minulých letech.

Jak připomněl mluvčí parku Pavel Pechoušek, tato ochrana je důležitá, neboť vyšším počtem listnáčů a jedlí ve smrkových porostech se lesy stávají postupně odolnější vůči větru i kůrovci. Pokud by panovala normální zima, jak podotkl mluvčí parku, zvěř by už byla v přezimovacích obůrkách, kde by hledala potravu. Zatím ale zůstávala v lesích a může tak způsobit škody na porostech. Nebezpečím pro mladé stromky jsou však v teplé zimě i myši.

Prevencí škod je regulace lovem

„Počasí, které dosud panovalo, nenutilo jelení zvěř žijící na území národního parku vyhledávat útočiště v přezimovacích obůrkách, které ji v tuhých šumavských zimách poskytují plnohodnotnou zimní potravu. Relativní teplo a mimořádně nízká sněhová pokrývka jim letos umožnily přístup k potravě i mimo obůrky. Zvěř se proto pohybuje na mnohem větším území než obvykle a mohla by si přilepšit i na výsadbách listnatých dřevin a jedle,“ popsal Právu současný stav náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

Mladé buky zlikvidované od myší.

Mladé buky zlikvidované od myší.

FOTO: Pavel Pechoušek

Připomněl, že nejlepším prostředkem prevence škod způsobených zvěří je účinná regulace jejího počtu lovem. Na Šumavě chybí přirození predátoři jelení zvěře a tak je jejich náhrada lovem nedílnou součástí péče o les. Stavba oplocenek představuje pouze efektivní doplněk.

Situace se ale nyní příchodem mrazů a vydatného sněžení může během několika dnů významně změnit, neboť jelení zvěř se zřejmě přesune za potravou i do dosud málo obsazených přezimovacích obůrek v nižších a teplejších částech NPŠ především v oblasti Českých Žlebů a Nové Pece.