V materiálu, který chtějí církvím předložit, mimo jiné porovnávají pravidla církevních restitucí se zákony z 90. let, podle nichž se vracel majetek fyzickým osobám. "Druhá část se týká oceňování majetku, a tedy i výše finančních náhrad zakotvených ve smlouvách, které jsou uzavřeny s církvemi," uvedla Gajdůšková. Podle ní je v odhadní a běžné ceně za nemovitosti velký rozdíl.

Společné jednání stran s církvemi se má uskutečnit na přelomu ledna a února.

Gajdůšková připustila, že debata o výši náhrad a také o případném snížení s nimi spojené inflační doložky bude patřit ke složitějším. Jednání s církvemi by mělo podle Stropnického začít vyřešením jednodušších záležitostí. Patřit by mezi ně měla žádost církve o vydání některých budov a pozemků v areálu Pražského hradu.

Původní žádost prezidentův kancléř odmítl, církev by ale podle dřívějších úvah mohla získat náhradou jiné objekty. Dohoda na tom ale zatím není uzavřena.

Církev bude působit ve čtyřech nemovitostech na Pražském hradě

Církev bude působit ve čtyřech nemovitostech na Pražském hradě

FOTO: mapy.cz, Právo-ti

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let má stát církvím vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek.