„Osud chtěl, že je hrad poprvé zmiňován na Silvestra - konkrétně v listinách datovaných v Prostějově 31. prosince 1213. Český král Přemysl Otakar I. a jeho mladší bratr, moravský markrabě Vladislav Jindřich tam na listinách určených pro řád johanitů uvádějí jako svědka Štěpána z Veveří (Stephanus de Weverin). Je to tedy písemný důkaz, že v té době již hrad existoval. Na letošního Silvestra proto hrad Veveří mimořádně otevře své brány pro veřejnost,“ vysvětlila Právu důvod mimořádného otevření Lenka Florková, kastelánka hradu.

Opravy probíhají na hradě jen velmi pomalu. Peněz by bylo potřeba víc

Opravy probíhají na hradě jen velmi pomalu. Peněz by bylo potřeba víc

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Od 10. do 15. hodin v prostorách tzv. Přihrádku hradu k narozeninám a návštěvníkům k poslechu hrála brněnská kapela Gajdoši a v někdejší kovárně byla k vidění i část výstavy věnované osmisetleté historii hradu Veveří. Pro zahřátí v hradní vinotéce nabízeli svařené víno a horkou medovinu - a návštěvníci také mohli ochutnat chlebové placky s nejrůznějšími náplněmi z polní pekárny.

Opravy probíhají na hradě jen velmi pomalu. Peněz by bylo potřeba víc

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Hrad a především jeho okolí a snad také tajuplné podzemí dal vzniknout mnoha legendám. Mimo jiné právě někde u Veveří má být údajně vchod do podzemí, kde měl být ukryt legendární poklad templářských rytířů. Ten obsahoval mimo jiné i dvanáct soch apoštolů ze stříbra v životní velikosti a mnoho dalších cenností z kořisti, kterou do Čech z Polska přivezl Břetislav I. a která se za záhadných okolností někde na Moravě ztratila.

Ocas páva ukazuje cestu k pokladu 

Do nitra země měl cestu podle šifrované básně ukazovat „páv délkou svých práv“- tedy kovový pták s ocasem, který tvořil ozdobnou korouhev na jedné z devíti věží hradu. A právě ocas ptáka měl vrhat určité noci stín do míst, kudy cesta k pokladu vedla.

Narozeninový dort v podobě hradu

Narozeninový dort v podobě hradu

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Hradní okolí a především kostelík u něj, který je podle mnohých historiků ještě mnohem starší než samotný hrad a býval centrem v husitských válkách, si zahrál také v mysteriózním seriálu České televize Strážce duší.

V okolí kostelíka profesionální hledači loni dokonce zahájili geofyzikální průzkum podzemí, jenž měl pomocí moderních přístrojů najít případné chodby či dutiny v zemi. Práce však byly zastaveny. Mimo jiné i kvůli neukázněným vandalským dobrodruhům, kteří se rovněž snažili v okolí kostela a hradu s hledáním na vlastní pěst.

Tajemný archiv gestapa

„Pověst o pokladu Templářů je přitom zjevně nepravdivá povídačka, která vznikla díky romantikům v 18. století. Neukáznění hledači jsou vždy vážným nebezpečím pro památku a jen těžko se proti nim dá bránit,“ uvedla kastelánka.

Nad kamennou podobiznou hlavy na starobylém kostelíku si mnozí vyznavači tajemna lámou hlavu

Nad kamennou podobiznou hlavy na starobylém kostelíku si mnozí vyznavači tajemna lámou hlavu

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Nicméně zmíněný poklad hledali i Němci, kteří tam měli během 2. světové války základnu a výcvikové středisko. Na hradě zřejmě býval i archiv gestapa, který se však údajně nikdy nenašel a který mohl ještě léta po válce představovat hrozbu pro neodhalené spolupracovníky s nacisty.

Hrad, který je ve vlastnictví státu, sloužil mimo jiné i jako internát a lesnické učiliště, po celou dobu značně chátral. Opravovat se začal podstatněji až na konci 20. století. Po dlouhé době byl pro veřejnost otevřen teprve v roce 2002. Během sezóny nabízí dva prohlídkové okruhy a mimo to se tam koná řada především Brňany oblíbených akcí.