Na průběhu ustavující schůze, kterou na 25. listopadu svolá z titulu své bývalé funkce právě Němcová, se účastníci ještě shodli. Diskuse se ale přiostřila, jakmile se začalo mluvit o struktuře komory co do počtu výborů a jejich členů či složení komisí.

O tom, kolik bude mít Sněmovna místopředsedů, se raději ani nediskutovalo, protože podle šéfa klubu KSČM Pavla Kováčika to bude možná debata největší a nejsložitější.

Sloučit obranu a bezpečnost

Počet výborů by měl být podle většiny účastníků schůzky zachován na 18, pouze ANO dosud není rozhodnuto, zda kvůli úspoře opět nesloučit výbor pro obranu s výborem pro bezpečnost.

Tento výbor se rozdělil poté, co z vlády odešel tehdejší ministr vnitra Radek John (VV) a hledala se pro něho funkce. I když Johna po roce z předsedování bezpečnostního výboru stejně koalice po odchodu VV z vlády odvolala, výbor již zůstal rozdělený.

Představitelé klubů se ve čtvrtek shodli, že se počty členů výborů sníží, jinde chtějí přidat. Nejméně, 15 členů, by měly mít výbory petiční, kontrolní, volební, pro obranu, bezpečnostní, ústavně-právní a mandátový a imunitní.

Někde i 27 členů

Osmnáct lidí zasedne ve výborech organizačním, pro evropské záležitosti, sociálním, zahraničním, zemědělském a pro životní prostředí. O pět poslanců více budou mít výbory školský, regionální a zdravotnický.

Nejpočetnějšími výbory budou i nadále rozpočtový a hospodářský, ve kterých má být po 27 poslancích. V minulé Sněmovně měly 30 lidí, ale ukázalo se, že jsou neakceschopné.

O tomto návrhu se musejí během týdne kluby ještě poradit. Jak Právu řekl šéf lidovců i jejich poslanců Pavel Bělobrádek, nejprve si budou muset vůbec ujasnit, kdo do jakého výboru bude chtít být zařazen.

Převládne opozice v kontrole bezpečnosti?

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura otevřel otázku toho, jaké bude rozdělení sil v komisích, které dohlížejí na různé bezpečnostní složky – pro kontrolu BIS, Vojenského zpravodajství, Generální inspekce bezpečnostních sborů, NBÚ a policejních odposlechů.

Podle zákona mají mít sedm členů, ovšem pokud se má dodržet poměrné zastoupení, pak by např. Úsvit a lidovci neměli v těchto orgánech vůbec žádného člena.

Při paritním obsazení by sice v nich měla každá strana jednoho zástupce, avšak pokud vznikne vládní koalice ČSSD, ANOKDU-ČSL, pak by opozice měla většinu 4:3. Do Sněmovny prošlo sedm stran.

„Chceme-li dodržet poměrné zastoupení v orgánech Sněmovny, pak budeme muset změnit zákon. Právě tyto komise se zabývají poměrně citlivými věcmi, takže je nutné o tom ještě diskutovat,“ řekl Právu Kováčik.

Kluby nominovaly dva své zástupce do tzv. iniciativní komise, která se sejde čtyři dny před konáním schůze a jejím úkolem bude příprava volebního výboru tak, aby na ustavující schůzi mohly proběhnout volby do orgánů komory.