Článek
Pestřejší Sněmovnu by uvítalo 17 procent lidí, oproti tomu 42 procent by preferovalo dosavadní podobu s pěti až šesti uskupeními. Zbývajících 41 procent dotázaných by chtělo, aby v dolní komoře bylo stran zastoupeno ještě méně.
Před volbami v roce 2010 si více stran ve Sněmovně přála zhruba pětina občanů. „Podstatně méně však tehdy bylo těch, kteří si přáli co nejmenší počet stran. Zastoupení této názorové skupiny v uplynulých třech letech vzrostlo o třetinu,” upozornila agentura, podle níž jde o reakci na pozdější vývoj, kdy došlo ve Sněmovně ke štěpení a namísto zástupců pětice zvolených stran (ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM a VV) se postupně objevili i poslanci LIDEM, kteří opustili VV, či poslanci NS-LEV 21, kteří původně kandidovali za ČSSD. Zmenšil se i poslanecký klub ODS.
| Jaký počet stran by měl být po volbách zastoupen ve Sněmovně (v %) | ||
|---|---|---|
| květen 2010 | září 2013 | |
| více než dosud | 19 | 17 |
| zhruba stejně jako dosud | 50 | 42 |
| méně než dosud | 31 | 41 |
| zdroj: STEM | ||
Více stran by nejméně vadilo stoupencům ODS, TOP 09 a SPOZ, zatímco co nejméně stan by preferovali příznivci komunistů a nerozhodnutí.
„Celkově lze tedy říci, že volání po co nejmenším počtu stran ve Sněmovně je spojeno s negativním postojem ke směřování naší společnosti a s jistým sklonem k přijetí autoritativního modelu vládnutí,” shrnula agentura výsledky průzkumu.
Logicky pak dodává, že zastoupení více stan by uvítali zejména lidé, kteří zvažují dát hlas některé z nových menších stran, hnutí a uskupení.