Zatímco Putna se dekretu nakonec dočkal z rukou tehdejšího ministra školství Petra Fialy, tentokrát se jeho nástupce v čele resortu Dalibor Štys upíná k bleskové novele vysokoškolského zákona. Zeman svou pravomoc jmenovat profesory už nechce využívat.

Profesory by pak podle Štyse jmenoval místo hlavy státu ministr, nebo dokonce „jen“ rektoři. A právě ti se proti tomuto plánu bouří.

Podle informací Práva ministr v demisi Štys chce protlačit novelu Senátem jako zákonné opatření, ačkoli premiér Jiří Rusnok už týdny opakuje, že této cesty po rozpuštění dolní komory chce využít jen jako šafránu.

Akademici nesouhlasí

Zákonné opatření se má totiž podle ústavy používat jen v mimořádných případech, což jmenování profesorů rozhodně není. Navíc jeho platnost musí potvrdit nově zvolená Sněmovna.

Svůj nápad Štys představil minulý čtvrtek při jednání se zástupci České konference rektorů (ČKR), sdružující zástupce všech veřejných a několika soukromých vysokých škol.

Akademici ale odmítají přenášení pravomocí z prezidenta, neboť nechtějí porušit tradici.

Současný stav je důstojný

Nesouhlasí ani s tím, aby jmenování měl v rukou ministr. Jak zjistilo Právo, takový návrh „za současného stavu politické kultury zvyšuje rizika politických a ideologicky motivovaných zásahů do sféry autonomie vysokých škol v personální oblasti“.
Podle člena ČKR, rektora Vysoké školy ekonomické v Praze Richarda Hindlse, jsou rektoři pro zachování současného stavu, který má svou tradici a důstojnost.

Zákonné opatření je podle mého zbytečná věc, nejde o životrektor VŠE Richard Hindls

„Ani ministr, ani rektor přece jmenování nemusí podepsat, takže může nastat stejná situace,“ řekl Právu Hindls v narážce na květnový šprajc prezidenta Zemana. Ten odmítal jmenovat profesorem Putnu, neboť si jej „absolutně neváží“. Později dekret podepsal, ale místo prezidenta ho předal ministr Fiala.

Podle Hindlse chtějí rektoři o novele vysokoškolského zákona jednat, protože zdaleka nejde jen o jmenování profesorů, ale zejména o kvalitu vysokého školství a o jeho autonomii.

„Zákonné opatření je podle mého zbytečná věc, nejde o život,“ uvedl rektor VŠE a dodal: „Chceme jednat a věřím v dohodu.“

Zástupci ČKR se proto usnesli, že jsou připraveni jednat až s novou vládou, která získá důvěru Poslanecké sněmovny.

Také bývalá rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, členka pracovní skupiny Akreditační komise ČR Iva Ritschelová, považuje jmenování profesorů prezidentem za tradici, a proto postoj ČKR i Rady vysokých škol chápe.

„Rozhodnutí přenést tuto pravomoc na ministra školství, mládeže a tělovýchovy či rektory příslušných vysokých škol není jednoduché. Všechny varianty v sobě skrývají celou řadu otazníků,“ řekla Právu s tím, že novela VŠ zákona je už dlouhou dobu velmi diskutovanou záležitostí.

Nebudu automaticky podepisovat vše, co se mi dostane na stůlMiloš Zeman

„Prioritním úkolem naší společnosti by měla být kvalitní novela, která podpoří zvyšování vzdělanosti i vědeckých a výzkumných aktivit,“ uvedla.

Zeman už na jaře požádal tehdejšího ministra Fialu, aby změnou zákona zbavil hlavu státu pravomoci jmenovat profesory. Fiala tehdy vyhověl a navrhl přenést tuto kompetenci na ministra školství. Jeho návrh už ale nestačil projít legislativním kolečkem, neboť Sněmovna se rozpustila.

„Feudální přežitek“

Jmenování profesorů prezidentem označil Zeman za feudální přežitek podobně jako amnestie či udělování milostí. Profesory by měl podle něj jmenovat ministr. Prezident uvedl, že není strojem na podpisy. „Nebudu automaticky podepisovat vše, co se mi dostane na stůl,“ řekl tehdy Zeman.

Jenže případné schválení zákonného opatření má jeden háček: Senát by je měl přijímat ve věcech, které nesnesou odkladu. A pokud takto schválené opatření nepotvrdí nová Sněmovna, pozbývá další platnosti. Mohla by tak nastat situace, že zde bude skupina profesorů jmenovaná na nižší úrovni než ostatní.