Článek
Na kožních klinikách léčí pacienty nejvíce po prázdninách, kdy lidé cestují, spí v cizích spacácích nebo ve špatně vypraném povlečení v hostelech, kde se daří parazitu zákožce svrabové. Známé jsou i případy, kdy se svrab přenesl při pohlavním styku.
„Svrab můžete chytit z ložního prádla nebo z cizího oblečení, ale není to tak, že by se člověk něčeho dotkl a hned by se nákaza přenesla. Ani z polstrovaných sedaček v MHD. To by člověk musel na sedadle sedět několik hodin a navíc by muselo dojít ke kontaktu holé kůže s tkaninou. V běžných situacích je přenos málo pravděpodobný, ale je pravda, že vždy po prázdninách se objevuje častěji,“ vysvětlil dermatolog Spyridon Gkalpakiotis z Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady.
Důvodem je podle něj menší důraz na hygienu při cestování v letních měsících. „Svrab není jen nemoc bezdomovců, i když ti jím trpí často,“ řekl Právu dermatolog.
Většinou začíná jako svědění, hlavně v noci. Po zahřátí večer začne nemocného svědit kůže a objeví se drobounké pupínky.
Právě od nich se nakazily sestřičky v motolské nemocnici. „Aktuálně se s touto kožní nemocí léčí čtyři zdravotníci z centra následné péče. Je to nejběžnější nemoc mezi zdravotníky, kterou mohou při ošetřování dostat,“ sdělila Právu Pavlína Zdancová z motolské nemocnice.
Výskyt svrabu po prázdninách potvrzuje i primář kožního oddělení Karlovarské krajské nemocnice Tomáš Pospíšil. „Svrab je a bude pořád. Nejčastěji se objevuje na podzim, září je prostě sezónou svrabu. Tedy po konci dovolených, kdy se lidé vracejí z táborů, kde si navzájem půjčovali spacáky. To je taková sklizeň svrabu. V Karlových Varech se více případů svrabu objevovalo vždy po skončení mezinárodního filmového festivalu,“ dodal.
Moravskoslezští hygienici letos evidují 299 lidí, kteří onemocněli svrabem. Nejvíce nemocných je na Bruntálsku – 78.
Léčba je jednoduchá
Zbavit se svědivé nemoci přitom vůbec není těžké. „Léčba je jednoduchá. Mast účinkuje zhruba za osm hodin. Pak stačí sprcha a především se postarat o věci, ze kterých jsme se nakazili. Tedy oblečení i povlečení vyprat alespoň v šedesát stupňů horké vodě,“ radí Gkalpakiotis.
Laik podle Pospíšila pozná svrab obtížně. „Většinou začíná jako svědění, hlavně v noci. Po zahřátí večer nemocného začne svědit kůže a objeví se drobounké pupínky,“ popisoval primář.
Problémy s identifikací svrabu mohou mít podle Pospíšila vysoce čistotní lidé. „Když jste hodně čistotný a hodně kůži myjete, tak se svrab musí zanořit víc do hloubky a není tolik vidět,“ podotkl.
Největším problémem jsou podle primáře nakažení bezdomovci, kteří jsou svrabem prolezlí. „Bezdomovce přeléčíme, třeba i na lůžku, protože ambulantně to nezvládne. V Armádě spásy mu kompletně vymění oblečení, ale on přijde za čtrnáct dní v úplně stejném stavu. Svrab je hlavně problémem bezdomovců, kteří nejsou schopni léčebnou kúru dostatečně dodržet,“ poznamenal Pospíšil.