Neštve vás to nynější počasí, kdy panují vedra k zalknutí? Přece nejsme v Egyptě…

Skutečně mne to poněkud štve, protože teplotu, která mi dovoluje „přežití“, mám nastavenu někde kolem 25 stupňů a už deset navíc je pro mne příliš.

Ale jako klimatolog mám pro takovéto počasí docela pochopení, protože jisté jeho výkyvy a nakonec i extrémy k oboru bezesporu patří a činí jej zajímavým.

Co se to stalo v atmosféře z hlediska vývoje počasí?

Za hlavní příčinu bych označil až nezvykle dlouho trvající polohu oblasti vysokého tlaku vzduchu nad Evropou. Pokud se skoro měsíc pevnina v létě při vcelku malé oblačnosti slunečními paprsky ohřívá, dlouho nad ni nepřichází vlhký a chladnější oceánský vzduch, a navíc dost dlouho k nám proudí ze severní Afriky horký vzduch saharského původu, pak lze jen velmi těžko očekávat jiné počasí.

Jde o mimořádný rok?

Tento rok je již od svého počátku opravdu tak trochu mimořádný. Islandská tlaková níže a Azorská tlaková výše se nejsou schopny na delší dobu usadit nad svými původními oblastmi, které jim vlastně daly jejich jména.

Bylo tomu pětkrát či šestkrát v zimě i na jaře, což vyvolalo na jedné straně prudké vpády velmi studeného arktického vzduchu od severu a následně naopak přísuny relativně velmi teplého tropického vzduchu od jihu. To vedlo k několika vlnám dost prudkých změn zimních i jarních teplot.

S jistou nadsázkou lze říci, že oba hlavní řídící tlakové útvary nad Evropou byly ve svých standardních pozicích snad pouze v červnu, a to zase výrazný přísun vlhkého vzduchu oceánického původu vedl k silným srážkám a bohužel i k povodním a záplavám.

Máme si tedy zvykat, že se budou střídat záplavy s tropickými vedry?

Neřekl bych zrovna zvykat, ale rozhodně by nás to v budoucnu nemělo moc překvapovat. Klima se mění a s tím vcelku nic moc nenaděláme. Právě zvýšená rozkolísanost počasí bude i v budoucnu patřit mezi hlavní projevy změn, které mohou být zejména pro středoevropský region dost charakteristické.

Tak ostrý skok od záplav k suchu, jaký byl letos, nemusí sice nastat každý rok, ale do budoucna ani tak výrazné změny nelze rozhodně vyloučit.

Může za to lidstvo výrobou stále většího množství skleníkových plynů, nebo jde o přirozený vývoj naší planety?

Člověk má vypouštěním zmíněných emisí na těchto změnách určitě svůj podíl, ale rozhodně bych ho nepřeceňoval. Z hlediska důsledků takových výkyvů počasí je však podle mne daleko významnější dlouhodobě nešetrné zacházení s krajinou, která rychle ztrácí svou původní schopnost zadržet vodu. Nadbytek vody, stejně jako její nedostatek, jsou alfou i omegou většiny problémů, které se následně promítají do zemědělství, lesnictví i dalších oblastí našeho života. Význam přirozených změn klimatu ovšem rovněž nelze zcela pominout.

Je možné, že s oteplováním planety místo na Jadran budeme raději jezdit k Baltu, protože tam bude teplota přijatelnější?

S postupným oteplováním se hladina moří bude v každém případě zvyšovat. Nicméně pro lidi, kteří se zrovna nepotřebují koupat v 25 stupňů teplé mořské vodě a mají bioteplotu k přežití nastavenu podobně jako třeba já, mohou být za nějaký čas baltské destinace v červenci a srpnu docela zajímavé. Zvláště pokud by se azorské tlakové výši nad Azorami příliš nelíbilo a zachtělo by se jí častěji stěhovat na sever.

Jaký další vývoj počasí v příštích deseti letech očekáváte a na co si budeme muset zvyknout?

Jak už jsem řekl, dlouhodobé výhledy „průměrného“ počasí jsou výsledky složitých modelových simulací.

Takže zjednodušeně řečeno, je třeba počítat s pokračující vyšší rozkolísaností počasí a jeho zvýšenou extremitou. Bude se to týkat jak teplot, tak i srážek. Tudíž takové případy, kdy po třech týdnech totálního sucha spadne za hodinu osmdesát i více litrů vody na čtvereční metr, jako tomu bylo například v Jizerských horách toto pondělí k večeru, nebudou rozhodně výjimečné.

Bohužel ani takto výrazný srážkový příděl významně nesníží vláhový deficit v proschlé půdě.

Troufnete si předpovědět zbytek tohoto léta?

Zcela jistě se v něm ještě najde nějaký projev počasí, se kterým alespoň část veřejnosti nebude již z principu příliš spokojena.

O kolik stupňů se na území České republiky zvýšila teplota za uplynulých sto let a jak to s ní bude do konce století?

V ročních průměrech se u nás teplota vzduchu zvýšila o více než jeden stupeň. V posledních padesáti letech je trend nárůstu teploty téměř tři desetiny stupně za desetiletí. Podle modelových simulací by se mohla ke konci tohoto století zvýšit až o další tři stupně proti současnosti. Simulace ale pracují i s řadou vstupních předpokladů zcela neklimatologického charakteru, které mohou, ale také nemusí být za několika desetiletí naplněny. Proto tolik záleží na neustálém upřesňování odhadů.

A ještě si dovolím jednu poznámku: teplota je pouze jedním z indikátorů měnícího se klimatu a její význam by se také neměl přeceňovat!

Může v průběhu třeba padesáti let přijít doba, kdy se na území ČR budou běžně v sadech pěstovat pomeranče a citróny?

Zůstaňme raději u našich tradičních jablek, hrušek, švestek či třešní. Pomeranče a citróny si pro zpestření jídelníčku dovezme. Jsem přesvědčen, že zavádět jejich pěstování u nás nebude rozhodně žádným perspektivním zemědělským byznys plánem ani za padesát let.