Pro pražské stanice Karlov, Ruzyně a Libuš byl letošní půlrok dosud nejvlhčím obdobím v historii měření, spadlo zde mezi 380 až 450 milimetry srážek. Ruzyně přitom měří od roku 1946, Libuš od roku 1971.

"Nejdéle pozorující meteorologická stanice v Klementinu má archivovanou souvislou řadu měření srážek od roku 1804. Letošní období 1. ledna–25. června se s úhrnem 319,1 milimetru na této stanici zařadilo na desátou příčku v pořadí od nejvlhčího roku 1829, kdy spadlo během sledovaného období 397,7 milimetru," informoval ČHMÚ.

Podle Hanzlíka byla první polovina roku nadprůměrně deštivá pouze v oblasti mezi PrahouHradcem Králové a možná také na některých místech jižních Čech. Zhruba polovina celkového úhrnu v Praze napršela během krátkého červnového období povodní. Připustil také, že do konce roku spadne v těchto oblastech srážek zase méně, a celková statistika za rok tak nebude nijak výjimečná.

Počasí bylo podle Hanzlíka letos vychýlené tím, že zatímco obvykle proudí vzduch od západu na východ, v tomto roce bylo proudění od východu blokováno a většina oblačnosti, která se dostala nad Českou republiku, tu také zůstala. Takzvané meridiánové neboli poledníkové proudění, při němž se masy vzduchu pohybují od severu na jih, prý zaznamenávají stále častěji. Obecně se ale podle meteorologa nejedná o nějaký trend, ty lze pozorovat spíš u rostoucích teplot vzduchu.