„Vyvolával by se tím seriál pochybností a interpretací,“ řekl ve středu Benda. V souvislosti s tím, že prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Rusnoka, podotkl, že hlava státu volí kroky na hraně ústavy.

„My jako konzervativní strany se budeme více držet zvyklostí,“ dodal s odkazem na to, že koaliční kandidátka, předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), získala v úterý před jmenováním Rusnoka podporu nadpoloviční většiny poslanců.

Postup s nedůvěrou nepřipadá vhodný ani místopředsedovi TOP 09 a končícímu ministru financí Miroslavu Kalouskovi. Také on se odvolává na ústavní tradice.

„Prostě vláda má požádat o důvěru a Sněmovna jí tu důvěru buď dá, nebo nedá,“ řekl Kalousek Českému rozhlasu. Zpochybnil také, že by Sněmovna mohla hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě ještě před tím, než by ji kabinet požádal o vyslovení důvěry. Vyslovení nedůvěry vládě pro kabinet znamená konec jeho existence. Potřeba je k tomu 101 hlasů.

Rusnok chce vládu do 14 dnů

Rusnok po úterním jmenování uvedl, že chce kabinet sestavit do 14 dní. Potom jej prezident jmenuje, čímž fakticky skončí dosluhující vláda Petra Nečase (ODS). Do měsíce od jmenování bude muset nová vládní sestava požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Očekává se, že ji Rusnokův kabinet nezíská.

Potom nastupuje podle ústavy opět prezident, který zase jmenuje premiéra, a kolečko by se opakovalo. Pokud by ani tato vláda nezískala důvěru Sněmovny, ústava praví, že prezident jmenuje předsedu vlády na návrh šéfa Sněmovny. Teoreticky by se tedy mohlo stát, že Němcová by navrhovala Zemanovi sama sebe.