Ani čtvrteční jednání rozpočtového výboru o penězích, se kterými budou příští rok hospodařit Kancelář prezidenta republiky, SněmovnySenátu, Ústavní soud, NKÚombudsman, na tom nic nezměnilo. Na to, že například prezidentská kancelář zvyšovala platy svých zaměstnanců v uplynulých letech v průměru až o devět tisíc nad sumu stanovenou rozpočtem, nedávno upozornilo Právo. V rozpočtovém výboru o tom nepadlo ani slovo.

„Je to téma ožehavé a politicky nevděčné,“ přiznal Právu zpravodaj k rozpočtu prezidentské kanceláře Radim Jirout (ODS). Podle něho jde o praxi špatnou a je to mj. důsledek špatně nastavených tabulkových platů.

Je to téma ožehavé a politicky nevděčnéposlanec Radim Jirout (ODS)

„Je třeba začít od hlavy, od koncepce úřednického aparátu, a říci, kdo v něm má pracovat a kolik mu za práci zaplatit. Toto je praxe stará dvacet let a nikomu se to nechce měnit,“ řekl Jirout.

Hrad začal nabírat lidi

Poslanci tak prezidentské kanceláři opět odklepli téměř padesát miliónů pro 114 zaměstnanců. V této chvíli jich zde pracuje jen 89, tedy o dva více než za prezidenta Václava Klause. Nový kancléř Vratislav Mynář však počítá s tím, že počet členů prezidentova týmu dál poroste.

„Jsme na Hradě tři měsíce a už první kroky vedou k tomu, že posilujeme tým odborníků. Již máme o dva zaměstnance více. Dnes neumím říci, zda rozsah bude takový jako za kancléře Weigla, ale s velkou pravděpodobností dojde k navýšení počtu zaměstnanců. Tedy ten rozdíl mezi tabulkovými místy a reálně přijatými se velmi sníží,“ řekl Mynář Právu.

S kolika penězi budou hospodařit v roce 2014:
Poslanecká sněmovna
1 166 000 000
Senát522 700 000
NKÚ477 000 000
Kancelář prezidenta republiky
347 400 000
Ústavní soud170 300 000
Ombudsman93 800 000

Podle šéfa rozpočtového výboru Pavla Suchánka (ODS) by měl stát s navyšováním platů díky mrtvým duším něco dělat. Jak řekl Právu, je-li rozdíl mezi tabulkovým a skutečným počtem zaměstnanců do deseti procent, dá se to tolerovat, ale jde-li někde až o rozdíl sta lidí, pak je to podvod.

„Mzdy zaměstnanců určuje pravidlo trhu, takže pokud se podaří ušetřit zaměstnance, mohou mít vyšší mzdy. U soukromé firmy je to zdůvodnitelné. U státních úřadů to chápu, protože pokud by se jim snížil jeden rok objem peněz na mzdy, pak by o ně přišly trvale. Takže se změnám brání takto,“ uvedl Suchánek. Ze své praxe totiž ví, že i kdyby úřad později počet zaměstnanců opět navýšil, pak mu už nikdo více peněz na mzdy nedá.

Poslanci se nerozdali

O tom, jak umí být stát i poslanci skoupí na peníze na mzdy, se včera přesvědčili představitelé Ústavního soudu i ombudsman.

Za ÚS orodovali jeho místopředsedkyně Milada Tomková a soudce Pavel Holländer. Žádali o devět miliónů na 15 nových asistentů soudců. Argument, že každý rok narůstá agenda soudu o čtvrtinu a ročně se již počet podání blíží k pěti tisícům, poslance nepřesvědčil.

„Každý den dostávám na stůl letos až tři stížnosti. Musím tedy každý den ukončit tři věci, abych se nedostal do skluzu,“ tvrdil Holländer.

Suchánek upozornil na to, že soud loni nevyčerpal tím, že nebyl plně obsazen, 23 miliónů, a doporučil tedy, aby je ÚS využil na asistenty. Připustil, že je to jednorázové řešení, protože jakmile se počet soudců naplní, bude potřeba peněz na platy jejich i asistentů opět na stole.

ÚS dostal od poslanců pro příští rok nad svůj rozpočet pouze 15 miliónů na opravu fasády sídla.

Ombudsman Pavel Varvařovský přišel s přímou žádostí: dejte mi devět miliónů na zvýšení platů o zhruba 3000 Kč, jinak mi budou stále utíkat kvalifikovaní právníci. Neuspěl a poslanci mu na návrh opozice přiklepli alespoň 3,6 miliónu korun.

S žádostmi o zvýšení peněz tak uspěly plně jen Sněmovna a Senát. Jen díky tomu, že příští rok budou volby, obhájila Sněmovna 40 miliónů a Senát necelých 11 miliónů korun navíc na odchodné pro nezvolené zákonodárce.

Svůj návrh rozpočtu obhájil i šéf NKÚ Miloslav Kala, který jako jediný žádal méně peněz než loni. Podařilo se mu totiž vyjednat s vlastníkem budovy, kde úřad sídlí, lepší nájemní smlouvu.