"Výběr mýtného sice svůj účel – tedy získat nové prostředky na rozvoj silniční sítě – splnil, ale stalo se tak za cenu vysokých nákladů a významného zvýšení ceny za užívání zpoplatněných komunikací," uvedla mluvčí.

Náklady na elektronické mýto srovnal NKÚ s náklady na časové kupony, které představovaly pouze 7,4 procenta z výnosů.

Zvýšení mýtného se nijak nepromítlo

Ačkoli mýtné v letech 2011 a 2012 stouplo o 25 procent, nepromítlo se toto navýšení do inkasa pro stát a naopak došlo k dalšímu zvýšení nákladů na provoz systému. Na vině jsou nižší sazby pro vozy splňující přísnější emisní normy Euro V, přičemž ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předpokládá, že propad výběru mýtného bude i nadále pokračovat.

ŘSD rovněž podle kontrolorů ve smlouvě podhodnotilo počet vozidel, která budou k placení mýtného využívat bezhotovostní úhradu platební i tankovací kartou. "ŘSD tak generálnímu dodavateli za roky 2007 až 2011 vyplatilo 499,5 miliónu korun za poplatky za platbu kartou, které nebyly zahrnuty ve smlouvě," uvedl NKÚ.

Neúměrné náklady na vymáhání pohledávek

Kritiku sklidil správce komunikací i za vymáhání pohledávek, které začal vyúčtovávat s tříletým zpožděním. Využil k tomu služeb advokátní kanceláře, které za služby zaplatil 56,8 miliónu korun. Právníci však vymohli dlužné mýtné ve výši 18,3 miliónu korun. Jak kontroloři podotkli, jiné státní instituce si podobnou agendu zajišťují vlastními silami.

"To znamená, že z jedné koruny vyplacené za služby advokátní kanceláře a společnosti na vymáhání pohledávek byl výnos 32 haléřů," konstatoval úřad.

Podobně "výhodné" byly i kontroly výběru mýta v terénu, které zabezpečuje Celní správa. "Jedna taková kontrola stála průměrně 708 korun a náklady na jednu korunu uložené blokové pokuty dosáhly průměrně 4,6 koruny," zjistil NKÚ, který zároveň upozornil, že vymáhání pohledávek po dlužnících znesnadňují i chyby v evidenci provozovatelů vozidel. Správné údaje byly totiž pouze u sedmi procent z nich.