Jednou z obcí, která o tom ví své, je Zbrašín na Lounsku. Obec s 340 obyvateli nemá zdravotnické zařízení, a tak místní za praktickým či dětským lékařem dojíždějí do okolních měst a obcí. Do vesnice ale zajíždějí pouze tři autobusové spoje denně. Kdo nevlastní auto, musí kvůli návštěvě lékaře obětovat mnohdy přes půl dne svého času.

„Zejména pro starší lidi je to velmi náročné a únavné,“ řekl Právu starosta obce Radek Čečetka a připomněl, že v asi osm kilometrů vzdálených Lounech není už ani nemocnice. „Pokud tedy někdo potřebuje absolvovat odborné vyšetření, musí vyrazit do Žatce, nebo dokonce až do Rakovníka ve středních Čechách. To při frekvenci autobusových spojů zabere celý den na cestách,“ poznamenal starosta.

Situace v některých regionech, například v příhraničí a na venkově, je vážná a musí se řešitHana Kadečková, mluvčí ZP MV ČR

„Během několika let může být situace nejen u praktických, dětských, ale i dorostových lékařů v menších obcích velmi svízelná. Rok od roku se zhoršuje. Věk lékařů, kteří v menších místech praktikují, stoupá a náhrada za ně se hledá jen obtížně. Obávám se, že stav se bude dál zhoršovat. Samozřejmě se snažíme jednat se zdravotními pojišťovnami, které mají obsazovaní těchto míst v kompetenci, významnější pozitivní zvrat jsem ale zatím nezaznamenal“ reagoval na dotaz Práva vedoucí odboru zdravotnictví a sociálních věcí krajského úřadu Jihočeského kraje Petr Studenovský.

Z nemocnic do ambulancí?

Obdobně kriticky vidí situaci ale i samotné zdravotní pojišťovny, které za síť praktických lékařů zodpovídají.

„Situace v některých regionech, například v příhraničí a na venkově, je vážná a musí se řešit. Navíc statistiky dokládají, že průměrný věk praktických lékařů neustále stoupá – 70 procent z nich je starších 50 let a výjimkou nejsou praktičtí lékaři ve věku nad 70 let,“ uvedla Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Podle ní je zapotřebí tento obor pro lékaře více zatraktivnit, aby ti mladší měli zájem stát se praktickým lékařem a aby měli zájem stěhovat se z měst i do periferií. „Jednou z cest, která mohla přinést určitý efekt, by bylo dotažení restrukturalizace, kdy by se část lékařů přesunula z nemocnic do místních ambulancí. V této otázce je také potřeba posílit spolupráci s kraji,“ dodala Kadečková

Ve městě není problém získat do kartotéky dva tisíce osob, v horách to máte třeba deset vesnicVojtěch Špinler, starosta Orlického Záhoří

Dojíždění lékařů řeší problém jen z části. Například maminky z Orlického Záhoří ve východních Čechách při polských hranicích mají možnost se s dětmi k praktickému lékaři vypravit. Ale pouze v pondělí od půl jedenácté do dvanácti hodin. Dospělí mohou každý den, ale zase musí podniknout asi dvacetikilometrovou cestu do Rokytnice.

„Bohužel náš lékař zemřel. Vždy ve čtvrtek sem pak jezdila paní doktorka, ale od března ordinuje pouze v Rokytnici,“ posteskl si starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler. Najít nového lékaře nebude podle něho jednoduché, a to i přesto, že obec nabízí nájem ordinace prakticky zdarma přímo v budově obecního úřadu.

„Dřív tu býval i zubní lékař, ale to je opravdu historie,“ posteskl si Špinler s připomenutím, že platby praktickým lékařům určují ve značné míře počet klientů. „Ve městě není problém získat do kartotéky dva tisíce osob, v horách to máte třeba deset vesnic.“

Podporují absolventy

„Zodpovědnost za síť praktických lékařů má zdravotní pojišťovna. S případnými pobídkami pro lékaře musí ale přijít obce nebo města, která chtějí lékaře přilákat,“ míní královéhradecká krajská radní Jana Třešňáková (ČSSD). Kraj proto začal jednat se zástupci praktických lékařů.

„Cestu vidím například v podpoře vzdělávání mladých lékařů. Je problém získat atestaci ve všeobecném lékařství. Mohli bychom například umožnit lékařům absolvovat toto vzdělávání v našich nemocnicích,“ naznačila směr možné pomoci radní.

Podobnou cestu zkoušejí i v Olomouckém kraji, kde k výraznému zlepšení stavu došlo poté, kdy kraj začal finančně podporovat vzdělávání čerstvých absolventů lékařských fakult, kteří mají zájem pracovat po získání příslušné atestace jako obvodní lékaři.

„Cítíme odpovědnost za tento systém primární péče,“ řekl k tomu Právu náměstek olomouckého hejtmana Michael Fischer (ČSSD). Na počátku kraj poskytoval k přípravě budoucích praktických lékařů čtyři milióny korun ročně, letos je to 1,5 miliónu korun.

„Momentálně jsme v situaci, že počet praktických lékařů, jak pro dospělé, tak i pro děti a dorost, je u nás přibližně stejný jako v roce 1990,“ dodal náměstek.