Může ovlivnit spor mezi vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a ředitelem protikorupční policie (ÚOKFK) Tomášem Martincem vyšetřování závažných korupčních kauz?

V první řadě musím říct, že mediální interpretace dopisu ministra spravedlnosti, který jsem obdržel, alespoň z mého pohledu neodpovídá jeho obsahu a smyslu.
V dopise nejsou žádné konkrétnosti o kauzách. Ministr v něm především akcentuje princip dodržování zákonnosti při vyšetřování trestné činnosti a vůbec spolupráce policie s vrchním státním zastupitelstvím. Což mimochodem není nic, s čím bych já osobně nesouhlasil.

Je přece úplně jasné, že policie je při vyšetřování trestné činnosti dozorována státním zastupitelstvím, a to je pro mě princip, který policie musí respektovat. To se týká kteréhokoli bezpečnostního sboru na celém světě.

Je pravda, že podstatou podání, které vám předala Bradáčová, je její stížnost na to, že protikorupční policie v prověřování některých kauz vynechala státního zástupce?

Vzhledem k tomu, že probíhá prověřování tohoto podnětu odborem vnitřní kontroly, nebudu do výsledků jejich práce průběh jakkoli komentovat.

Kdy očekáváte výsledky šetření?

Byl bych velmi rád, kdybych výsledky prověřování podnětu a všech navazujících okolností měl co nejdříve. V horizontu týdnů.

Objevila se informace, že si Bradáčová stěžuje především na to, že státní zástupce nebyl vpuštěn do šetření kauzy solární společnosti Amun.Re s nejasnými vlastníky, které ČEZ zaplatil pět miliard za solární projekty. Je to pravda?

Ne. Podstatou stížnosti není Amun.Re ani žádná jiná kauza. Pokud se ale budu bavit obecně o fotovoltaice, energetice a trestné činnosti, která na tuto oblast navazuje, tak potvrzuji, že policie se tomu ve spolupráci se státním zastupitelstvím velmi intenzívně věnuje.

Není to o jednotlivostech, ale o rozsáhlejším příběhu. Mimo jiné jsme vytvořili tým, který se touto potenciální trestnou činností v rámci celé policie bude zabývat.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v březnu řekl, že je šokovaný, protože tento případ policie odložila, ačkoliv jeho finančně analytický útvar předal policii podrobné informace.

V současné době kauza Amun.Re není odložena, ale šetří se pod dozorem státního zastupitelství.

Absolutně vylučuji jakékoli politické tlaky.Martin Červíček, policejní prezident

Budete to vy, kdo bude muset na základě šetření útvaru vnitřní kontroly nějak rozhodnout. Přijmete i nějaká personální opatření?

Rozhodnu na základě faktů, takže ode mě teď určitě nečekejte odpověď na otázku, zda někdy v budoucnu dojde na personální změny.

Pokud se takový postup v průběhu prověřování podnětu prokáže, bude Tomáš Martinec odvolán?

Obecně platí, že pokud se objeví zásadní pochybení kohokoliv, tak budu samozřejmě trvat na vyvození odpovědnosti vůči konkrétní osobě.

V souvislosti s údajným bržděním kauz se ale o Martincovi nehovoří poprvé. V roce 2008 požádala švýcarská prokuratura o právní pomoc v souvislosti se zablokovaným kontem českého podnikatele a lobbisty Romana Janouška, přes které měly protéct dvě miliardy korun. Z Česka tehdy zazněla odmítavá odpověď s tím, že Janoušek u nás není z ničeho obviněn, a pod dopisem z ledna 2009 měl být podepsán právě Martinec coby tehdy pověřený šéf ÚOKFK. Švýcaři pak konto odblokovali.

Já v současné době nedisponuji oficiální informací, která by potvrzovala, že v souvislosti s tím, co popisujete, došlo k nějakému pochybení.

Z druhé strany má osoba ředitele Martince i své politické konsekvence. Hovoří se o něm jako o posledním policejním funkcionáři spojeným s obdobím, kdy ministerstvo vnitra řídily Věci veřejné, ministrem byl Radek John, policejním prezidentem Petr Lessy. Můžete tedy vyloučit naopak jakékoli politické tlaky na Martincovo odvolání?

Absolutně vylučuji jakékoli politické tlaky. Já zde spolupracuji s lidmi, kteří jsou ve funkcích delší dobu, i těmi, kteří do nich nastoupili za předchozího vedení, a nemám s tím sebemenší problém.

Když už jste se dotkl dopisu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), my ho neznáme celý. Ministerstvo zveřejnilo jen určité pasáže. Skutečně se v něm nemluví o žádných konkrétních kauzách?

Omlouvám se, ale není slušné, abych mluvil o konkrétnostech dopisu ministra spravedlnosti, který byl adresován policejnímu prezidentovi.

Ještě jednou opakuji, že v dopise nejsou žádné informace týkající se konkrétních kauz. Pouze je v něm vyjádřena prosba, abych věnoval patřičnou pozornost spolupráci útvarů policie s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.

Ministr Blažek například uvedl, že se některým policistům jeví přísné dodržování zákonnosti jako překážka jejich postupu, a tak se nad rámec zákona i služebních povinností snaží o odstraňování takovýchto překážek. Situaci dokonce přirovnal ke konfliktu ministerstev vnitra a spravedlnosti v letech 1945 až 1948. To jsou silná slova, která se těžko dají ignorovat. Je situace skutečně tak vážná?

Chtěl bych zdůraznit, že alespoň z mého pohledu v dopise není nic o tom, že by současná policie pracovala jako v 50. letech. Jsem přesvědčen, že smysl toho dopisu je jiný a dopis má jiný význam.

O padesátých letech pak ministr hovořil na tiskovce, to už dopis jen komentoval.

Vylučuji, že by současná policie pracovala způsobem, který by si zasluhoval podobná srovnání. Pokud to takto někdo interpretuje, musím se proti tomu ohradit. V tom dopise nic takového není.

Vnímáte to tak, že probíhá válka mezi státními zástupci a policisty?

Rozhodně ne. Útvary fungují, spolupráce například ÚOKFK s vrchním státním zastupitelstvím (VSZ) samozřejmě existuje, pracuje se společně na případech, máme konkrétní výsledky.

Podívejte, já rozumím tomu, že si dva lidé mohou nerozumět. Že tak zvaně lidsky nezafunguje chemie nebo mají rozdílné odborné názory. Ale u policie i státního zastupitelství jsme vždycky v první řadě profesionálové, kteří mají odpovědně řešit i problémy, nedorozumění a spory.

Jsem přesvědčen, že tomu tak je. Pokud nejsou partneři schopni problémy vyřešit na své úrovni, tak je samozřejmě zákonité, že se musí obrátit na své nadřízené.
S nejvyšším státním zástupcem jsem se od té doby několikrát sešel a tyto věci jsme probírali. Bavíme se o záležitostech, které je třeba změnit, aby fungování ÚOKFK a Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo bezproblémové.

Celý rozhovor si přečtěte ve víkendovém vydání deníku Právo.