„Modely vývoje aktuální situace, které děláme, sice dohlédnou pouhé tři dny dopředu, kdy by ještě nemělo nic vážného hrozit. Koncem tohoto týdne by s největší pravděpodobností mohly hladiny hlavně horních toků stoupnout. Nicméně by nemělo jít o nic mimořádného, s čímž by si koryta řek a potoků neuměla poradit,“ předpovídá Dušan Čičman z Hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.

Přesto opakovaná sněžení a tím způsobený nárůst zásob vody ve sněhu vedly v uplynulých dnech vodohospodáře k preventivnímu vypouštění vybraných nádrží. Například nádrž v Ludkovicích na Zlínsku zvýšila ve středu ráno odtok zhruba desetinásobně. Po celý den z přehrady odtékal jeden kubík vody za sekundu.

„Z nádrží jsme mírně zvýšili odtoky, které ale nepřekračují neškodné hodnoty,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík s tím, že i v případě rychlého tání jsou nyní nádrže v povodí řek Moravy a Dyje připraveny zachytit zvýšené průtoky.

V Krkonoších je 49 miliónů kubíků vody

Podle královéhradecké hydroložky Eugenie Hančarové leží v oblasti od Krkonoš po přehradu Les Království u Dvora Králové nad Labem na ploše 532 čtverečních kilometrů ve sněhu ukrytých 49 miliónů kubíků vody. Orlické hory včetně podhůří po Týniště nad Orlicí skrývají na 1554 čtverečních kilometrech 72 miliónů kubíků.

„Loni zhruba touto dobou to bylo v Krkonoších a Podkrkonoší 48 miliónů kubíků a 49 miliónů kubíků v Orlických horách a Pod­orlicku. Lze z toho vyvodit zvýšené riziko možné povodňové situace, i když ve východních Čechách, kde v nížinách nyní neleží tolik sněhu, nikoliv takové ­jako na Moravě,“ shrnula Hančarová.

Ale ani na Moravě zatím dramatický vývoj vodohospodáři nepředpovídají.

„Pokud nedojde k náhlému oteplení nebo výrazným dešťovým srážkám, neočekáváme povodňové situace s dosažením stupňů povodňové aktivity,“ doplnil generální ředitel Povodí Morava.

Teploty mají růst až o 15 stupňů

Podle meteorologů by v nížinách měly v polovině tohoto týdne teploty stoupnout až o patnáct stupňů, na horách o deset. To může riziko při tání do určité míry zvýšit.

„Vzhledem k tomu, že tát začne až v polovině dubna, kdy teploty mohou vystoupat až k dvaceti stupňům, může být proces tání prudší než jindy. To by mohlo způsobit zvýšení hladiny některých toků,“ připustil ústecký meteorolog Radek Tomšů dílčí komplikace.

Na druhou stranu však mají být noční teploty stále velmi nízké, což působí jako brzda prudkého tání. „Záplavy by hrozily, pokud by všechen sníh roztál najednou. Počasí tomu však zatím nenapovídá,“ potvrdil plzeňský hydrolog Pavel Kopeček.

Drastické povodně v roce 2006 následovaly nejen po prudkém tání, ale i po souběžných silných dešťových srážkách. „To se v následujících dnech neočekává,“ informoval Právo brněnský meteo­rolog Petr Janál.

Na Lysé hoře 430 cm sněhu

Nejvíce napadlo v rámci celé republiky na Lysé hoře v Beskydech, kde meteorologové naměřili 430 centimetrů sněhu, tedy o osm centimetrů méně než loni. Několik horských oblastí ale letos zasypalo více sněhu než při loňské zimě.

Například na Labské boudě ho napadlo 425 centimetrů, tedy o 125 centimetrů víc než loni. Na Churáňově naměřili proti loňským 272 centimetrům zhruba o 30 centimetrů víc, na Marušce v Hostýnských vrších činil rozdíl 60 centimetrů.

Co však proti loňské letošní zimu především odlišuje, to je velké množství sněhu v  řadě velkých měst.

Někde dokonce naměřili nejvyšší sněhovou pokrývku od roku 2001. Například 82 centimetrů sněhu, který napadl od prosince do března v Praze-Libuši, je největší množství za posledních 12 zim.

Loni přitom tamtéž činil úhrn jen 24 centimetrů, naopak na přelomu let 2009 až 2010 scházely dva centimetry k letošní úrovni.