Václav Klaus se na textu významným dílem podílel, nicméně podle jeho spolupracovníka Petra Macinky jde o společné dílo Institutu Václava Klause.

Článek nazvaný „IVK ke kyperské krizi a jejímu bezprecedentnímu řešení“ upozorňuje, že se kyperská ekonomika až do přijetí eura v roce 2008 „těšila relativnímu zdraví“, což se ale rychle změnilo. V důsledku řecké krize se pak Kypr musel potýkat s vážnými ekonomickými problémy.

„Když jsme se naposledy setkali s kyperským prezidentem, již naznačoval potíže, které – podle jeho slov – nelze vyřešit bez pomoci EU, což se rozhodnutím ministrů financí EU v pátek večer 15. března 2013 skutečně stalo,“ stojí dále v textu. Právě v noci z pátku na sobotu se ministři financí zemí eurozóny rozhodli pro finanční injekci Kypru. [celá zpráva]

Důsledky pocítí i Češi

To podle týmu kolem Václava Klause povede k několika závěrům. Například k tomu, že se z EU stane „transferová unie, která redistribuuje peníze z jedné země do druhé, neboli od občanů jedné země k občanům země druhé“.

Autoři také upozorňují, že se jedná o první případ, kdy Evropská unie sáhla na peníze jednotlivých lidí uložené v bankách. „Technicky to nazvala dodatečným, jednorázovým zdaněním, ale nabízejí se i slova jiná, taková, která mají na jazyku ti, kteří mají přijít o své peníze,“ stojí v textu. Důsledky tohoto jednání podle Institutu pocítí i Češi, kteří vytvářeli své firmy na Kypru.

„Uložit peníze v bance, která není v pořádku, a v bance v zemi, která není finančně v pořádku, je však riziko, kterého si každý měl být vědom. Je to moudrost obecná, ale je to moudrost, které by si měl být ještě více vědom každý, kdo prožil finanční a hospodářskou krizi let 2008 – 2009 a kdo sleduje dnešní dluhovou krizi eurozóny. Problémů jižní části eurozóny, tedy zemí kolem Středozemního moře, si přece musel všimnout každý," uzavírá Institut svůj první komentář.