Podle dokumentu, pod kterým je podepsán generální komisař milánské výstavy Jiří F. Potužník, a který měli před jednáním dnešní vlády k dispozici všichni ministři na vládním webu, jednání s Babišovým Agrofertem patřila mezi možnými partnery pavilonu k „nejpokročilejším“.

Zpráva uvádí, že se jednalo o uhrazení třetiny nákladů na vybudování českého pavilonu. Jednání o tom, že by český pavilon na milánské výstavě byl variací na Babišovo Čapí hnízdo, které je součástí areálu v Olbramovicích na Benešovsku Právu potvrdil sám Babiš. Podle něho ale lidé, kteří začali jednání o této možnosti, měli příliš vysoké finanční představy, a tak jednání ztroskotala.

„My jsme byli osloveni s tím, že ČR připravuje pavilon v Miláně a že se uvažuje o tom, že by to mohlo být podobné, jako je Čapí hnízdo. Oni hledali sponzora na spolufinancování. Vznikla debata, ale finanční představy jsou obrovské, má to stát asi devadesát miliónů. A tak jednání usnula,“ řekl Babiš. Jak dodal právě vysoké finanční nároky a také nedostatek času na jednání byla důvodem, proč se nedotáhla do konce.

Inspirace Kaplickým

Druhou volbou je pavilon ve stylu hi-tech, který by byl inspirován Kaplického architekturou. Výběrové řízení na pavilon teprve bude vypsáno.
Jak Právu řekl Potužník, Babiš se na pavilonu podílet nebude. „Objevili se významnější partneři s ohledem na využití prostoru,“ prohlásil. Připustil, že Babiš je vnímán jako kontroverzní osoba.

„Proč se o mě hovoří jako o kontroverzním podnikateli, snad proto, že jsem tu vybudovat největší firmu z nuly a nic jsem neukradl? Já kontroverzní nejsem. Nic jsem nekoupil od vlády, zaměstnávám třicet tisíc lidí a platím 800 miliónů daní. To mě irituje,“ reagoval Babiš.

EXPO, které se bude konat od května do října 2015, je věnováno potravinám. Hlavním heslem výstavy je „Potraviny pro planetu, energie pro život“. Česká expozice se pracovně nazývá „Laboratoř života“.

Ekonomická krize způsobila, že poprvé v historii českou účast nebude plně hradit stát. Většinu financí budou muset, pokud se budou chtít prezentovat, dodat soukromé firmy.

Pivaři, vědci i univerzita

„Rozměr projektu koordinovaného spoluinvestováním veřejného a soukromého sektoru nemá v české legislativě precedens,“ konstatuje Potuž­níkův dokument.

Loni v květnu byla vláda ochotna dát až 100 miliónů korun. V prosinci 2012 se již částka smrskla na 60 miliónů. Celkem by měla česká účast včetně pavilónu, jeho provozu a mezd stát zhruba 350 miliónů. Komisař dostane do vínku 71 miliónů, které zbyly po minulém Expu v Šanghaji 2010.

Zbytek si bude muset někdejší mluvčí Topolánkovy vlády a mluvčí minulé výstavy v Šanghaji Potužník sehnat sám.

Vedle Babiše, který měl přispět 30 milióny korun, což by byla třetina nákladů na vybudování pavilónu, by stejnou částku mohla dát i developerská firma CTP Invest, která je podle obchodního rejstříku nástupcem hranického Phillipsu. O jejím podílu se jedná v Nizozemí, kde má firma vedení.

Jednání o partnerství při vybudování pavilónu pokročila také s Jihočeskou univerzitou, která nabídla devět miliónů, a s libereckým IQ Parkem, který sice nespecifikoval výši svého podílu, ale zato má nejvážnější zájem o pozdější využití pavilónu v ČR.

Další firmy, z nichž některé odmítají zatím z obav před konkurencí zveřejnit identitu, se zajímají o účast v expozici. Každá po svém. Staropramen má zájem dát pět miliónů na restaurační zařízení, které bývá v českých pavilónech vždy velkou atrakcí.

Společnost Pivo Praha chce za tři milióny postavit v rámci restaurace minipivovar. Praha hodlá vložit patnáct miliónů do restaurace s názvem Stará Praha. Pěti milióny chce přispět Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Přední světový výrobce nanotechnologií Nafigate dá dva milióny.

Výrobce léčiv pro chovná zvířata AgroBio chce předvádět šetrné léky. Prezentace pražské zoo je v Potužníkově materiálu uvedena heslem „nesnězme svět“. Obě firmy chtějí poskytnout milión korun. Agentura CzechTourism sice výši svého příspěvku neuvedla, ale chce se podílet především na prezentaci jednotlivých krajů.

Podle Potužníkovy zprávy zatím nejvíce vázne jednání s Asociací krajů, aktivněji vystupují jednotlivé kraje i některá města.

Boj o pozemky: Kdo dřív přijde

Vláda by měla se svým rozhodnutím, jakou formou se ČR zúčastní, spěchat. Italští pořadatelé počítají se 130 zeměmi, přihlásilo se jich už 120. Boj o nejlepší pozici na výstavišti je v plném proudu, tři čtvrtiny pozemků jsou rezervovány.

„Z 60 parcel určených pro původní stavby je 13 smluvně zavázáno a 29 rezervováno; zbývá 18 míst, z nichž rozměrem pro zamýšlený pavilón ČR o rozloze zhruba 840 metrů čtverečních vyhovují jen čtyři a navíc není jejich poloha z hlediska expoziční ani komerční atraktivity ideální,“ upozorňuje Potužník ministry.

Blíží se 6. březen, což je podle něj termín, kdy organizátoři budou kontrolovat, zda země, které si pozemky rezervovaly, splnily podmínky. Když zjistí, že ne, pozemky uvolní pro připravenější zájemce.

ČR je zatím ve hře o čtyři pozemky. Dva jsou menší, než by česká strana potřebovala, u jednoho má rezervaci jiná země. Nejzajímavější je pozemek u centrálního kříže výstaviště, kde může sehrát pro ČR pozitivní roli to, že české pavilóny vždy patřily k nejúspěšnějším, a také to, že jeho součástí bude restaurace. Potužník ale zdůrazňuje, že v soupeření o pozemky platí „kdo dřív přijde...“.